Ptačí park Zbudovská blata

Jihočeská Zbudovská blata jsou jedny z nejrozsáhlejších luk v celém Česku, místo, které před rozsáhlou meliorací v průběhu 20. století bývalo skutečným rájem lučních a mokřadních ptáků. Území nicméně dodnes zůstává zajímavé z hlediska výskytu ptáků. Mezi hlavní předměty ochrany patří břehouš černoocasý, velký bahňák, který kdysi na blatech hnízdil v počtu i více než 20 párů. Jeho poslední páry – v rámci celého Česka – se pokoušejí vyhnízdit nedaleko ptačího parku. Umožnit břehoušovi návrat na Zbudovská blata by byl významný krok k záchraně naší téměř ztracené populace. Na Zbudovská blata ho láká zejména výjimečný prostor – takovéto rozsáhlé louky opravdu hned tak někde u nás nenajdete. I možná proto ho již nikde jinde v Česku nenajdeme.  A přesně ten velký prostor se líbí nejen břehoušům, ale i dalšímu vzácnému bahňákovi, který již v Česku také několik let nehnízdí – kolize velké.

Rozlehlé louky na Zbudovských blatech jsou také oblíbenou migrační zastávkou – kromě břehoušů zde lze pozorovat např. čejky chocholaté, vodouchy rudonohé, kolihy velké nebo kalouse pustovky. Výjimečně zavítá i velmi vzácný návštěvník, jako před několika lety keptuška stepní. Běžná jsou i pozorování dravců, např. orlů mořských, luňáků červených i hnědých, motáka pilicha a pochopa.

Návrat vody na vysušená blata

Velkým úkolem České společnosti ornitologické (ČSO) je vrátit na blata vodu – Zbudovská blata byla ve 20. století brutálně odvodněna systémem melioračních kanálů a podzemních trubkových drenáží, meandry Bezdrevského potoka byly narovnány a mokřiny vysušeny. Na přírodní rezervaci Mokřiny u Vomáčků, poslední zachovanou části původních blat ČSO navazuje parkem, který zde vzniká od roku 2023.

Část z vykupovaného území jsou nádherně kvetoucí louky, část podmáčený porost, jako stvořený pro obnovu mokřadů. ČSO zde buduje tůně a ruší podzemní meliorace tak, aby se vrátila voda do krajiny a s ní i mokřadní ptáky. Počítá se i s obnovou meandrů Bezdrevského potoka. Při hospodaření vychází z paměti krajiny a historických i současných leteckých snímků, kde je původní říční síť patrná a hlavně z ekologických nároků hlavních cílových druhů: břehoušů a kolih. Nový domov zde při správném hospodaření ale mohou nalézt i čejky chocholaté, vodouši rudonozí,  bekasiny otavní, pisily čáponohé nebo tenkozobci opační.