V listopadu 2020 vznikla nová rezervace divokých koní, a to na Třeboňsku, v nivě řeky Lužnice. V únoru 2022 ke koním přibyly samice pratura. Pastevní areál vznikl na podporu biodiverzity.
Meandry Lužnice se sítí slepých ramen vytvářejí podmínky pro přirozená
společenstva mokřadů a luk. Na konci roku 2020 místo osídlilo stádo šesti koní.
Divocí koně pomáhají řešit situace, se kterými si předtím ochrana přírody nedokázala příliš poradit. Rezervace řeší otázku
příliš rychlého zarůstání hustou mokřadní vegetací v jarním období, kdy má tato rezervace sloužit různým vodním druhům. Koně nejenže včas
dokonale vypasou nejtvrdší mokřadní rostliny, ale pouštějí se i do mělké vody, kde s nepředstíraným apetitem vykousávají na dně rašící trávu. Tím zamezují zarůstání těchto obtížně udržitelných míst.
Nejlepších výsledků ale dosahuje vždy kombinace různých druhů velkých kopytníků. Každý se zaměřuje na odlišné typy vegetace a díky tomu je výsledkem pastvy velkých kopytníků bohatá a pestrá krajina. Zatímco
divocí koně se více věnují
agresivním druhům trav,
pratuři spásají ve větší míře
některé druhy plevelů nebo náletových křovin.
Meandry Lužnice jsou přírodní rezervací o rozloze 90,25 ha vyhlášenou v roce 1994. Chráněn je přirozeně
meandrující tok řeky Lužnice v délce 2,8 km
s řadou tůní a mrtvých ramen. Lokalita se vyznačuje pestrými společenstvy především bezobratlých živočichů (
vážky, chrostíci, pavouci, korýši, měkkýši a další).
Povodeň v roce 2024 zaplavila celou rezervaci velkých kopytníků na březích řeky Lužnice. Zvířata velkou vodu přežila, ale rezervace je poničená a její obnovení bude stát stovky tisíc korun.
Nová rezervace na Třeboňsku chrání divoké koně a pratury, podporuje biodiverzitu a řeší rychlé zarůstání mokřadní vegetace.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.