
Divocí koně původem z anglického Exmooru se rychle v České republice zabydleli. V Evropě
býval tento druh koně původní, ovšem člověkem zde byl vyhuben. Podařilo se mu přežít pouze na Britských ostrovech. Hlavní výhodou těchto koní je, že se u nich
zachovaly všechny „divoké“ vlastnosti nutné pro život bez lidské péče. Právě kombinace unikátních vlastností, nenáročnosti, autentického vzhledu a schopnosti celoroční venkovní pastvy bez potřeby přikrmování a jiné péče, z nich ideální zvíře pro
nejekologičtější péči o přírodovědně cenná území velkého rozsahu.

V lokalitách jako jsou například
bývalé vojenské újezdy a další podobná území koně představují nejpřirozenější a dlouhodobě nejefektivnější způsob péče o krajinu. Mimo koní na některých místech uvidíte také
další velké kopytníky, jako jsou
zubři a pratuři. Jejich přítomnost pomáhá velmi rychle s odstraněním dominantních trav těchto hospodářsky zanedbaných území. Zvířata je dokáží potlačit již během prvních dvou let pastvy. Od třetího roku se začínají na místa
vracet původní kvetoucí byliny. Čtvrtý a pátý rok „koňské péče“ dochází k obnově dalších částí území a tím i k návratu původních druhů živočichů a rostlin. Jedná se například o
motýly, kteří potřebují ke svému životu nektar z květin. V
Milovicích se podařilo navrátit do přírody modráska jetelového, který zde před desítkami let vyhynul. V rezervacích našli útočiště také
koroptve a křepelky polní,
dudci, nebo
vzácní korýši jako žábronožka letní a listonoh letní.
Ožití vyhynulých zvířat a rostlin v naší přírodě

Nejznámější
rezervací divokých zvířat jsou středočeské Milovice. Stádo prvních čtrnácti
divokých koní přijelo do rezervace 28. ledna 2015. Během téhož roku do oblasti přibylo stádo
praturů a
zubrů. Novodobí pratuři jsou výsledkem práce vědců ve 20. století, kteří je
zpětně vyšlechtili z primitivních plemen skotu. Návštěvníci zde naleznou vyhlídkové plošiny z nichž mohou vzácná zvířata zahlédnout. Milovická rezervace je domovem také
největího stáda zubrů v České republice. Zubři, kteří zde žijí, patří k vzácnější nížinné (bělověžské) linii, jejíž zakladatelů bylo pouze sedm zvířat, nyní čítá stádo přes čtyřicet členů.
Rezervace Traviny nedaleko
Benátek nad Jizerou je dalším místem, kde tito velikáni žijí. Zahrnuje rozlehlou oplocenou pastvinu i s kusem lesa. Mimo zubrů zde uvidíte i další stádo divokých koní.
Rezervace slouží k ochraně ohrožených stepních biotopů a biodiverzity.

Dalším místem, kde se dobře daří koním je
Podyjí na
jižní Moravě. Divocí koně pomáhají navracet původní podobu krajiny na pastvinách na Mašovické střelnici a
Havranickém vřesovišti. Obě lokality jsou
pokladnicemi vzácných rostlin a živočichů, jako jsou koniklece, jalovce, orchideje, desítky druhů motýlů, ještěrky zelené, užovky stromové a řada dalších. Ti všichni se neobejdou bez dlouhodobé péče o svá stanoviště, kterou zde zajišťují právě divocí koně.
Šlovický vrch u Dobřan býval vojenským
tankodromem. Díky výskytu chráněných živočichů byl bývalý zařazen na seznam evropsky významných lokalit Natura 2000 a divocí koně tu od roku 2018 pomáhají udržovat biotop potřebný pro život chráněných druhů. Poníkům slouží dva výběhy na ploše 18 hektarů.

U
Hradce Králové objevíte lokalitu
Na Plachtě. Jedná se o prostor
bývalého cvičiště a ačkoli se lokalita (mezi Malšovicemi a Moravským Předměstím) nachází v těsném sousedství městské zástavby
Hradce Králové, zahrnuje
tůně, rybníky, písčiny, vřesoviště, rašelinné louky, lesní porosty a rozptýlené skupiny křovin. Také zde od roku 2018 působí stádo několika koní. Za rok dokázali
obnovit slatinnou louku s rybníkem Jáma, který se opět stal významnou lokalitou pro hnízdící ptáky. Také rákosiny začaly být druhově pestřejší a ochránci pozorují, že se daří navrátit do krajiny
pryskyřník obrovský, který byl
Na Plachtě zaznamenán naposledy před 40 lety.

Na
Josefovských loukách u
Jaroměře je unikátní více než sto let starý systém, pomocí kterého je možné regulovat hladinu spodní vody. Tento systém umožňuje udržovat na loukách
mokřady, které pomáhají k návratu mokřadních ptáků do dříve zaplavované oblasti v nivě
Metuje. Louky se staly domovem také pro
divoké koně, kteří zde
namísto těžké techniky udržují prostředí nezbytné pro luční mokřadní druhy ptáků.

Bývalé
vojenské cvičiště v Rokycanech je evropsky významnou lokalitou, kde žijí vzácní živočichové a rostou chráněné rostliny. Vzácné území pomáhají udržovat od podzimu 2019 exmoorští
divocí koně a od ledna 2020
zubři. Výběh pro zvířata je rozdělen na dvě části, mezi kterými vznikla lávka, jenž slouží jako vyhlídkové molo. Obora s koňmi a zubry leží na
jižním okraji města, kudy protéká Rakovský potok – v něm žije rak kamenáč. Na území se vyskytují také
skokan štíhlý, ropucha obecná, užovka obojková či
ťuhýk obecný. Roste zde třeba
kosatec sibiřský, upolín nejvyšší nebo žluťucha lesklá.
Obora Židlov je druhou největší v republice. Nachází se v bývalém vojenském prostoru
Ralsko na Českolipsku a v roce 2025 slaví již 25 let své existence. Je domovem více než tisícovky zvířat včetně
největšího volně žijícího zvířete Evropy - zubra. V současné době se po oboře prohání asi 40 těchto majestátních zvířat.
Návrat kdysi vyhynulých praturů

Kdybyste se vrátili o několik staletí zpět a toulali se českou krajinou, setkání s praturem by nebylo nijak vzácné, šlo o jedno z nejrozšířenějších lovných zvířat. Traduje se, že jejich posledním útočištěm bylo
polské Mazovsko, kde vyhynuli v 16. nebo 17. století. Před deseti lety začali vědci v Nizozemí pracovat na projektu jejich znovuoživení a právě v
Milovicích našla domov první skupina zpětně
šlechtěných praturů v celé střední a východní Evropě.
Jedním z míst, kde "noví pratuři" od roku 2018 žijí je
Modrá u Velehradu. K praturům vede z expozice Živá voda stezka z modřínového dřeva, jejíž část se nachází
nad terénem obůrky. Součástí naučné stezky je
vyhlídková věž či pozorovatelna. Lidé se v jejích dvou patrech mohou posadit, v klidu pozorovat zvířata, nebo se rozhlédnout po okolní krajině.

Potomky praturů nejsou jen dnešní plemena domácího skotu a nově či zpětně šlechtěná zvířata, ale také chovy, které vznikly starším křížením a šlechtěním; k vidění jsou například v
Zooparku v
Chomutově. Sochu pratura najdete i v
Zoo Chleby, živé exempláře můžete kromě
Milovic a
Modré vidět také na
Šumavě, ve
výběhu poblíž obce Křišťanov na hranici
vojenského prostoru Boletice. O pratury zde pečuje společnost Agrokomplex Šumava, impozantní zvířata můžete pozorovat z vyhlídkové věže na okraji výběhu.
Poznejte, jak divoké koně, zubři a pratuři pomáhají obnovovat českou přírodu v bývalých vojenských územích a přírodních rezervacích.
V českých rezervacích můžete vidět divoké koně, zubry a pratury.
Tato zvířata pomáhají omezovat šíření agresivních druhů trav, čímž podporují růst vzácných rostlin a přispívají k obnově biodiverzity.
Nejznámější rezervace se nachází v Milovicích ve Středočeském kraji.
V České republice jsou chováni divocí koně původem z anglického Exmooru.
Novodobí pratuři jsou výsledkem zpětného šlechtění primitivních plemen skotu vědci ve 20. století.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.