Rodný dům spisovatele Antala Staška ve Stanovém patří mezi kulturní památky. Je to poloroubené stavení se střechou z dřevěných šindelů. V současné době slouží jako knihovna.
Antal Stašek (vlastním jménem Antoním Zeman) se narodil roku 1843 ve Stanovém, v roce 1878 se přestěhoval do Semil, kde měl advokátní kancelář. Tam se narodil jeho syn Kamil, známý spisovatel píšící pod pseudonymem Ivam Olbracht.
Antal Stašek z počátku psal především verše, největšího úspěchu však dosáhl knihou o podkrkonošských spiritistech „Blouznivci našich hor“. Velmi úspěšný byl i román „O ševci Matoušovi a jeho přátelích“. Staškova popularita dosáhla vrcholu na přelomu 19. a 20. století.
Když byla v roce 1909 otevřena Riegrova stezka, chodily po ní skupiny turistů ze Železného Brodu a vyčkávaly před jeho domem, aby známého spisovatele alespoň zahlédly. Stašek jim pokynul z okna, někdy k nim vyšel před dům a rozprávěl s nimi. Po dramatickém vývoji hospodaření městské spořitelny, jíž byl ředitelem, rezignoval na funkci a odstěhoval se do Prahy, kde roku 1931 zemřel.
Poznejte Rodný dům Antala Staška ve Stanovém, nyní knihovnu a kulturní památku, kde proslulý spisovatel strávil svá mladá léta.
Rodný dům Antala Staška je kulturní památka, poloroubené stavení se střechou z dřevěných šindelů, které nyní slouží jako knihovna.
Antal Stašek se narodil ve Stanovém v roce 1843.
Antal Stašek, vlastním jménem Antonín Zeman, je také otcem Kamila, známého pod pseudonymem Ivam Olbracht.
Antal Stašek psal především verše, ale většího úspěchu dosáhl s knihami O ševci Matoušovi a jeho přátelích a Blouznivci našich hor o podkrkonošských spiritistech.
V roce 1909 byla otevřena Riegrova stezka, přes kterou chodily skupiny turistů, kteří se chtěli setkat se Staškem před jeho domem.
Po problémech s hospodařením městské spořitelny rezignoval Stašek na svou funkci ředitele, odstěhoval se do Prahy a tam zemřel v roce 1931.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.