Novogotická Štěpánka je nejstarší rozhlednou Jizerských hor stojící na vrcholu Hvězda. Její stavba byla zahájena knížetem Camillem Rohanem roku 1847. V tomtéž roce probíhala dole v údolích stavba císařské Krkonošské silnice, jejímž patronem byl arcivévoda Stephan – Štěpán, který na vrch vystoupil.
Kníže Rohan kopec na jeho počest přejmenoval na Štěpánovu výšinu a zahájil zde stavbu rozhledny. Byla však postavena pouze základna věže se vchodem, kdy se arcivévoda přestal těšit přízni vídeňského dvora a odešel do Uher. Kníže, který stavbu zahájil zřejmě pro posílení svého vlivu ve Vídni, práce pozastavil a torzo věže poté stálo nad Tesařovem celých 40 let. Udržoval ji Horský spolek a turisté sem chodili pozorovat slunce. Zajímavé národností poměry této části hor se odrazily i na nedokončené rozhledně. Rozhlednu od knížete převzal Horský spolek a o 4 roky později byla dostavěná věž otevřena. Výhled z ní je opravdu krásný – za pěkného počasí můžete spatřit Krkonoše, Jizerské hory, ale i Zvičinu, Mužský, Bezděz, Ralsko a Lužické hory.
O Štěpánce se vypráví pověst, podle níž kníže Rohan stavbu zastavil na varování cikánky – hadačky, která mu předpověděla, že zemře brzy po dokončení věže. Roku 1892 byla rozhledna dokončena a kníže Rohan skutečně zemřel do měsíce poté...
Pohlednice a kamenný stůl
Obliba 24 metrové rozhledny je po celou dobu její existence obrovská – s jejím obrázkem bylo vydáno
rekordní množství pohlednic, její charakteristická silueta byla prezentována jako Rigi
Jizerských hor, až do Kořenova se odtud jezdívalo na saních i lyžích. Poblíž Štěpánky tradičně stojí
dřevěný stánek s občerstvením, zajímavý je i
kamenný stůl s lavicí u jejího vchodu.
Jak se ke Štěpánce dostat
Přístup ke Štěpánce je nejsnazší pěšky po značených turistických stezkách z
Tanvaldu,
Kořenova a Příchovic, autem lze dojet až k chatě Hvězda asi 300 m pod vrcholem. Poloha: 4 km V od Tanvaldu, 5,5 km JZ od
Harrachova, 3,5 km SZ od Pasek nad Jizerou.
Novogotická Štěpánka je nejstarší rozhledna Jizerských hor, která stojí na vrcholu Hvězda.
Stavba Štěpánky byla zahájena roku 1847 knížetem Camillem Rohanem.
Vrchol byl přejmenován na Štěpánovu výšinu na počest arcivévody Stephana - Štěpána, který vrch navštívil.
Kníže Rohan zastavil stavbu rozhledny, když se arcivévoda Stephan přestal těšit přízni vídeňského dvora a odešel do Uher.
Po zastavení stavby knížetem Rohanem trvalo 40 let, než byla rozhledna dokončena Horským spolkem a otevřena veřejnosti.
Z rozhledny Štěpánky lze za pěkného počasí vidět Krkonoše, Jizerské hory, Zvičinu, Mužský, Bezděz, Ralsko a Lužické hory.
Podle pověsti kníže Rohan zastavil stavbu rozhledny na varování cikánky-hadačky, která mu předpověděla, že brzy po dokončení věže zemře. Kníže Rohan skutečně zemřel do měsíce po dokončení rozhledny v roce 1892.
Rozhledna Štěpánka je velmi oblíbená a bylo po celou dobu její existence vydáno rekordní množství pohlednic s jejím obrázkem.
Nejsnazší přístup ke Štěpánce je pěšky po značených turistických stezkách z Tanvaldu, Kořenova a Příchovic.
V blízkosti vchodu do rozhledny Štěpánky najdete dřevěný stánek s občerstvením a kamenný stůl s lavicí.