Neodmyslitelnou součástí Bílé hory je vápencový skalní útes Váňův kámen, tyčící se na jejím jihovýchodním svahu. Koluje o něm pověst vyprávějící o čertu, který ho na tomto místě při přeletu nad Bílou horou upustil.
Snad proto se mu v dávných dobách říkávalo
Čertuv kameň. K místu u Váňova kamene se váže i
historická událost, kdy 26. června 1695 došlo k
selskému povstání, které bylo jedním z největších na severní Moravě. V roce 1879 nalezl, později proslulý moravský archeolog, profesor
Karel Jaroslav Maška u Váňova kamene pozoruhodné nožíky a
bronzové jehlice. Povrchovým průzkumem zde byla prokázána také
kultura púchovského lidu (120 př.n.l. – 0 n.l.).
Poznejte Váňův kámen, vápencový útes s fascinující legendou o čertovi a místem významných historických a archeologických událostí.
Váňův kámen je vápencový skalní útes na jihovýchodním svahu Bílé hory poblíž Kopřivnice.
O Váňově kameni koluje pověst, že ho čert upustil při přeletu nad Bílou horou.
26. června 1695 došlo u Váňova kamene k selskému povstání, které bylo jedním z největších na severní Moravě.
V roce 1879 Karel Jaroslav Maška nalezl u Váňova kamene nožíky a bronzové jehlice.
Na místě u Váňova kamene byla prokázána kultura púchovského lidu (120 př.n.l. - 0 n.l.).
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.