V malebném městečku Štramberk, které se rozkládá v předhůří Beskyd a které je známé typickou věží nazývanou Štramberská trúba, se peče jedna z nejzajímavějších krajových specialit – Štramberské uši. Cukrářský výrobek z perníkového těsta ve tvaru kornoutu, se peče na památku dávné válečné události.
Začátkem května roku 1241 se podél řeky Odry hrnuly hordy Tatarů na Moravu. Stovky cizích vojáků si nedaleko města rozložily tábor. Cestou plenili okolní vesnice, zapalovali chalupy a obyvatelům usekávali na znamení svého vítězství uši a ruce. Štramberští občané se opevnili na vrchu Kotouč, ale Tataři se na opevnění chystali zaútočit. V noci před bitvou se však strhla prudká bouře, které místní využili k tomu, aby prokopali hráze rybníka. A vody bylo tolik, že spláchla nepřátele, kteří se do jednoho utopili. Když voda opadla, našli štramberští několik pytlů s nasolenýma ušima, které Tataři utínali pobitým křesťanům a posílali je svému chánovi.
Pečivo zatočené do tvaru lidských uší se vyrábí podle tradičního receptu ve Štramberku bezmála 800 let. Těsto se skládá z mouky, cukru, medu a několika druhů aromatického koření, které dodává uším jejich nezaměnitelnou chuť a vůni. Štramberské uši si vysloužily dokonce i jednoho zajímavého prvenství.
Jako první český potravinářský výrobek se dočkaly ochrany zeměpisného označení, kterou garantuje Evropská unie. Tento název tak mohou používat jen výrobci, kteří je pečou ve Štramberku. Možná byste ty nejpravější uši hledali v nějaké cukrárně na náměstí, ale nenechte se mýlit.
Ty nejlahodnější, které v roce 2003 vyhrály soutěž o nejlepší a nejvláčnější uši, mají pod náměstím v nenápadné trafice. Vyrábí je pan Martin Bára a poznají se podle toho, že jsou zabalené v celofánu.