Šmeralův statek – centrum tradiční lidové kultury Třebíč

Centrum tradiční lidové kultury Šmeralův statek bylo po zdařilé rekonstrukci zpřístupněno v roce 2019. Jeho posláním a úkolem je seznamovat širokou veřejnost s bohatými lidovými tradicemi a jedinečnou kulturou na obou stranách česko-rakouské hranice formou edukačních programů, výtvarných dílen, řemeslných jarmarků, přehlídek lidových muzik, workshopů k lidové stravě, přednášek a dalších forem prezentace.
 
Lidové zvyky, tradice a obyčeje, tradiční lidová řemesla nevyjímaje, jsou zde dětem podány interaktivní, hravou a zážitkovou formou, která přímo počítá s jejich zapojením. Hudební a pohybová aktivita dětí tvoří páteř každého programu. Bohatě se pracuje s hudebními nástroji (klavír, kytara, akordeon), v každém programu je využita audiovizuální technika stejně jako rekvizity z přírodních materiálů nebo kostýmy.
 

Z historie Šmeralova statku

Centrum tradiční lidové kultury se nachází v selské usedlosti v třebíčské části zvané Nové Dvory. Historie objektu sahá až do 16. století a patří k jedinému zachovanému zemědělskému gruntu v této městské čtvrti. Po vystřídání několika držitelů v období od 16. do téměř poloviny 19. století statek získává nové majitele – manžele Čermákovy, kteří v roce 1855 postoupili grunt svému synovi Janovi a jeho manželce Marii. V roce 1882 převzala statek jejich dcera Rosalie, v té době již provdaná Šmeralová, která v něm provozovala také hostinskou živnost. Její manžel Jan byl učitelem a později ředitelem německé dívčí měšťanské školy. V roce 1880 se na statku v Třebíči manželům Šmeralovým narodil syn Bohumír, nejstarší a nejznámější z pěti sourozenců, pozdější zakládající člen Komunistické strany Československa.
 
V roce 1950 byla tehdejší vládnoucí garniturou odhalena Bohumíru Šmeralovi pamětní deska na jeho rodném domě a v roce 1958 byl objekt prohlášen kulturní památkou. O rok později odkoupil usedlost od rodiny stát a započalo budování Památníku Dr. Bohumíra Šmerala, jehož slavnostní otevření se konalo v roce 1960, provozován byl až do roku 1989. Poté byl objekt využíván pro různé účely, v posledním období před rekonstrukcí sloužily prostory jako depozitář Muzea Vysočiny Třebíč.