Seznamte se: sladké i slané české pochoutky

Svíčková na smetaně, svíčková omáčka anebo jen docela prostá svíčková je jedno z nejtradičnějších jídel české kuchyně. Provází ji pověst národního pokrmu a spousta tajemství, každý kuchař a kuchařka ji připravuje jinak a o detaily se vedou vášnivé spory. Kdo se do svíčkové pustí poprvé, toho čeká řada překvapení.

Hermelín je sýr s výraznou, lehce slanou chutí, jemným houbovým aroma a prozrálým krémovým jádrem. Tradiční český sýr s ušlechtilou bílou plísní na povrchu se u nás začal vyrábět v roce 1923. Na Hermelínu si pochutnáte jen tak, dá se také naložit, upravit na grilu, pánvi nebo v troubě.

Prastaré receptury i prvotřídní kvalita domácích surovin včetně regionálních pramenů lahodné vody jsou zárukou vynikajících vlastností výrobků českých pivovarů. Z dat Českého svazu pivovarů a sladoven vyplývá, že stabilně mírně roste především spotřeba ležáků, tedy spodně kvašených piv se stupňovitostí 11° až 12°. Z celkové produkce tvoří ležáky více než 50 procent. Dlouhodobě roste výroba nealkoholických piv a jejich ochucených variant, které jsou vyhledávané jako vítané osvěžení nejen v teplých měsících.

Perník je od pradávna známá pochoutka, která proslavila mimo jiné i město Pardubice, i když hlavní rozkvět výroby perníku nastal teprve na přelomu 19. a 20. století. Roku 2004 vzniklo Sdružení Pardubický perník, jehož největší snahou je propagace Pardubického perníku a dodržování tradičních technologických postupů.

K lázeňskému životu patří lázeňské oplatky, lehoučká sladká delikatesa s charakteristickou vůní a jedinečnou chutí. Mají je rádi malí i velcí, a všichni víme, že bez oplatek by prameny, promenády i kolonády v našich lázních přišly o kousek svého nenapodobitelného kouzla.

Kdyby prý měla první republika svou typickou chuť, vyhrály by obložené chlebíčky z lahůdkářství Jana Paukerta (1888–1972) na pražské Národní třídě. Typická součást silvestrovských oslav, dobrota na dvě tři kousnutí a zároveň bytostně česká tradice je dokonalá ve své jednoduchosti.

Pravé Olomoucké tvarůžky jsou odtučněný měkký, pod mazem zrající sýr z netučného kyselého tvarohu. Na Hané se vyrábějí již déle než 400 let. S jejich historií se můžete seznámit v Muzeu Olomouckých tvarůžků, které se nachází v Lošticích.

Pravé Křimické kysané zelí vzniká v bývalém pivovaru rodiny Lobkowiczů unikátní a tradiční metodou, totiž šlapáním v modřínových kádích. Díky tomu získává křimické zelí zelárny Lobkowicz svou charakteristickou chuť. Modřínové kádě k výrobě kysaného zelí zelárna v Křimicích používá jako jediná v Evropě.

Velmi významného ocenění – chráněné označení původu – v rámci celé EU dosáhl v roce 2007 Pohořelický kapr, což se mu povedlo o několik měsíců dříve než jeho známějšímu jihočeskému kolegovi Třeboňskému kapru.

Sýry, pečivo, klobásy, zákusky, kefíry, jogurty, džemy nebo marmelády: to je jen malý výběr dobrot, oceněných značkou Regionální potravina. Nejkvalitnějším zemědělským nebo potravinářským výrobkům, které zvítězí v krajských soutěžích, ji od roku 2010 uděluje ministerstvo zemědělství.

Nejslavnější okurky v Česku jsou ty znojemské: okurky zalité a posléze zavařené ve sladkokyselém nálevu provázejí českou kuchyni už přes 150 let. Znojemské okurky se ale na Znojemsku objevily už koncem 16. století, kdy jejich semena nechal na jižní Moravu přivézt Šebestián Freytág z Čepiroh, opat premonstrátského kláštera v Louce u Znojma.

Když se řekne talián, může jít o hovorové označení Itala. Když ovšem tohle slovo padne v souvislosti s Prahou, patrně se jedná o masovou specialitu, která přišla na svět v 19. století ve staroměstském řeznictví pana Emanuela Uggého – a to byl, jak jméno napovídá, skutečný Talián.

Češi jsou národ houbařů. Výpravu do lesa za svítání, jen s košíkem a nožíkem, zažil snad každý z nás. I když houbaři svá nejlepší místa neprozrazují, i na portálu Kudy z nudy najdete tipy kde rostou a kde hledat nejlepší loviště. Po houbách se navíc jmenuje spousta zajímavých výletních míst a město Svratka dokonce má na jedné z kašen sochu houbaře. Není divu, právě Vysočina je považovaná za nefalšovaný houbařský ráj.

Vinařské městečko je známé především kounickou frankovkou. V Dolních Kounicích a okolí má dokonce pravidelně svou slavnost v režii Bratrstva vinařů a kopáčů.

Malínský křen patří k známým a vyhlášeným odrůdám, které byly svého času proslulé i daleko za našimi hranicemi. Do zahraničí se křen vozil v soudcích, aby nevyschnul a nepřišel o svou fenomenální chuť. Ze začátku je štiplavý, jak v nose, tak ústech a potom je sladký.

Značka Třeboňský kapr se těší své oblibě nejen u nás, ale i za hranicemi už více než sto let. Již na konci 19. století byli kapři z Třeboňska dováženi na trhy v Německu a ve Vídni. Mezinárodně je označení Třeboňský kapr chráněno od roku 1967. Třeboňský kapr užívá od roku 2007 jedno z významných ochranných označení Evropské unie, které je určené pro zemědělské a potravinářské výrobky. Tato ochranná značka nese název chráněné zeměpisné označení a vztahuje se na produkty, jejichž kvalita, pověst či jiná vlastnost úzce souvisí s místem původu.

Svatomartinská vína jsou první vína nového ročníku. Jedná se o vína svěží a ovocitá, která sice zrála pouhých několik týdnů, ale za tuto dobu už stačila získat svůj osobitý charakter. Podle tradice si mladým vínem můžete přiťuknout na sv. Martina 11. listopadu.

Pražská šunka je zapsána na evropském seznamu Zaručených tradičních specialit. Výrobek označený žlutomodrým evropským logem musí splňovat přesnou recepturu a technologii výroby. Označení mohou získat pouze výrobky, které jsou na domácím trhu používány alespoň 30 let.