Synagoga Čáslav

Synagoga v Čáslavi byla postavena během pouhých 6 měsíců v roce 1899 podle plánů vídeňského architekta Wilhelma Stiassnyho v maurském slohu jako náhrada za starší modlitebnu, poprvé zmiňovanou před polovinou 19. století. Od stejného autora je také asi nejznámější pražská tzv. Jubilejní synagoga v Jeruzalémské ulici a synagoga na Leopolsdgasse ve Vídni. Vlastní stavbu realizoval místní stavitel František Skřivánek. Bohoslužebným účelům sloužila do druhé světové války, po ní byla využita jako sklad firmy Kosmos, od roku 1970 sloužila jako městská galerie. Roku 1994 byla vrácena Židovské obci v Praze, ta ji začala uvádět do původního stavu.

Fasáda synagogy je rozčleněna na tři části. Uprostřed dominuje podkovovitý maurský oblouk, který spočívá na dvojitých sloupech. Uprostřed oblouku je rozeta s Davidovou hvězdou. Podkovovitý oblouk se opakuje jak u portálu, tak u orámování oken. Na místo, kde se nacházela Davidova hvězda, byl v době socialismu osazen městský znak od mozaikáře Františka Tesaře. Při opravě fasády v roce 2008 byl městský znak opatrně sejmut a místo něj bylo osazeno okno s Davidovou hvězdou. Znak města byl přenesen na budovu Městského úřadu v areálu generála Eliáše.

V interiéru je dochován dřevěný kazetový strop, štukovou římsou zdobený vítězný oblouk apsidy, v níž býval svatostánek. Modlitební sál ze tří stran obklopuje dřevem obložená ženská galerie vyzdobená ornamentální malbou. Stavební prvky synagogy záměrně připomínají barokní radnici v Čáslavi. V synagoze se nacházelo celkem 250 míst k sezení.

Synagoga v Čáslavi se po klíčové fázi oprav otevřela veřejnosti v červnu 2022. V hlavní průvodcovské sezoně od 1. července až do konce srpna přivítala na několik stovek návštěvníků.

Hlavním cílem Nadačního fondu dr. Dagmar Lieblové, který opravu i provoz synagogy financuje a koordinuje, je oživení této památky evropského významu. Synagoga může sloužit jako společenské, vzdělávací a kulturní centrum, i jako připomínka židovské kultury a obětí holocaustu.