Vesnická památková zóna Kruh leží na západním konci Žďárského dolu pod jižním úbočím Jestřábího vrchu.
První zmínka je o ní jako o
samostatném zemanském statku roku 1352. Další písemný záznam pochází z roku 1361, kdy zemřel zdejší farář Michal a byl dosazen nový, Martin z Malovar. Ves byla roztříštěna mezi několik členů místního vladyckého rodu. Roku 1403 za Jindřicha Berky pravděpodobně již Kruh patřil pod Housku. Počátkem 16. století housecké zboží koupil Václav Hrzán z Harasova o jeho rod o ně pečoval téměř sto let. Poté daroval Albrecht z Valdštejna ves nově zřizovanému Augustiniánskému kláštěru na Bezdězu. Protože však k jeho výstavbě nedošlo, připadl roku 1636 Kruh do majetku kláštera Na Slovanech v Praze. Později byl Kruh přičleněn k panství
Doksy. Kostelík uprostřed hřbitova sloužil do roku 1756 a o několik desítek let později byl zbořen. Památkou na něj je do zdi márnice vsazený náhrobní kámen s českým nápisem. Počátkem 18. století byl z nadace hraběnky Marie Markéty z Valdštejna vystavěn nový kostel sv. Vojtěcha, který je dominantou dnešní obce.
Pochází tudy
Máchova cesta.
Prozkoumejte Vesnickou památkovou zónu Kruh s její bohatou historií a unikátními památkami jako kostel sv. Vojtěcha.
První zmínka o Vesnické památkové zóně Kruh je z roku 1352.
Ves Kruh byla nejdříve součástí statku, později pod Houskou a nakonec zakoupena Václavem Hrzánem z Harasova.
Ves Kruh byla darována Augustiniánskému klášteru na Bezdězu Albrechtem z Valdštejna, ale nakonec připadla klášteru Na Slovanech.
Hlavní historické památky zahrnují nový kostel sv. Vojtěcha a náhrobní kámen vsazený do zdi márnice.
Kostel sv. Vojtěcha je dominantní památkou a významným prvkem obce Kruh.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.