Kdo se vydá do Krkonoš za túrami a obdivováním krás přírody, neměl by vynechat výlet k prameni největší české řeky Labe. Pramen Labe vyvěrá na Labské louce, ležící v těsné blízkosti státní hranice s Polskem. Místem prochází tzv. Česká cesta a je zde rozcestník turistických tras.
Tento
pramen v roce 1684 symbolicky vysvětil královéhradecký biskup Jan z Talemberka, a tak se Labská louka stala definitivně českým územím. V roce 1968 byla provedena
úprava pramene Labe a nainstalována
kovová deska s erby měst, kterými Labe protéká na svém téměř 1200 km dlouhém toku k Severnímu moři.
K prameni se můžete vydat z
Horních Míseček, známého sportovního a především zimního střediska, nedaleko Špindlerova Mlýna. Přes svah
Medvědín se vystoupá až k
Vrbatově boudě, dále směrem k
Pančavskému vodopádu, který je jedním z nejpůsobivějších krkonošských vodopádů. Leží cca 1 km jižně od Labské boudy, na Pančavském potoce. Říčka Pančava zde stupňovitě překonává příkrou stěnu
Labského dolu, vysokou 248 metrů, což je rekordní výškový údaj mezi všemi českými vodopády. U vodopádu je tzv.
Ambrožova vyhlídka, místo pojmenované po jednom z průkopníků ochrany krkonošské přírody, ze které je hezký výhled na
Labský důl, Labské jámy, Kozí hřbety, Kotel a Lysou horu.
Cesta po hraně Labských jam je
přístupná pouze v létě a na podzim. V zimní sezóně je nutné používat o něco výše probíhající zimní tyčovanou cestu v dostatečné vzdálenosti od mohutných sněhových převisů a strmých srázů. Po obou cestách se dostanete k
Labské boudě a dále pokračuje až k prameni Labe. Lze použít i žlutě značenou
Koňskou cestu ke státní hranici s Polskem a po prohlídce téměř 300 m hlubokých srázů
Sněžných jam a nedalekého skalního
výchozu Violíku se lze opět po žluté značce dostat rovněž k prameni Labe.