Oblastní muzeum v Děčíně – expozice lodní dopravy na Labi a gotického umění

Lodní doprava na Labi

Jaké lodě pluly po Labi? Co vozily? Zkuste si zatočit kormidelním kolem. Podívejte se tváří v tvář s historickým skafandrem. Expozice vás provede historií plavby od počátků až do dnešních dnů. Od 40. let 19. století začal vzrůstat význam Děčína jako důležitého přístavu a překladiště. Kromě strategického, pohraničního místa na mapě k tomu přispěl i rozmach paroplavby. Nejstarším exponátem je monoxyl – loď vydlabaná z jednoho kmene, typ plavidla, používaný v pravěku a převzatý ještě starými Slovany. V jednotlivých místnostech jsou vystaveny modely lodí, které převážely hlavně sůl mezi Litoměřicemi a Magdeburkem. Rozvoj plavby byl tak pevně spjat se solným obchodem. Lodě pluly po proudu pouze samotíží a s pomocí plachty, proti proudu pak byly vlečeny po potahových stezkách lidmi nebo koňmi. V expozici uvidíte také ojedinělý model této lodi.

Mezi další zajímavosti jistě patří modely řetězových parníků, které se posouvaly po řetězu položeném na dno řeky od Hamburku až po Mělník v délce 720 km. Uvidíte ale i modely salonních parníků provozujících vyhlídkové plavby po celé délce Labe. Mezi desítkami modelů nechybějí ani technická plavidla či rekonstrukce přehrady.

Návštěvníci z řad dětí jistě ocení možnost zatočit si kormidelním kolem v kormidelně přenesené (a samozřejmě renovované) z poslední, dnes již neexistující motorové lodi typu Polák. Celou expozici doplňují nejen grafiky a fotografie s tematikou plavby, ale i původní kormidelní kola či součásti lodních strojů z nejrůznějších typů plavidel. Podle jejich velikosti si můžete představit, jakou musel mít kormidelník sílu a zručnost při manévrování s lodí. V závěrečné, sedmé místnosti expozice, uvidíte modely současných lodí. Ty, navigované dnes již nejmodernějšími radary, přepravují náklad ve dne i v noci.
 

Gotické umění na Děčínsku

Součástí expozice je 23 plastik, monstrance, dvě drobné plastiky a archeologické nálezy. Nejstarší exponáty pocházejí z druhé poloviny 13. století, nejmladší ze druhé čtvrtiny 16. století. K nejzajímavějším patří Panna Marie s Ježíškem z Kamenického Šenova, která se stala tváří expozice. Původ madony je zatím opředený tajemstvím, dosud se totiž neví, kde se v minulosti nacházela. Ví se jen to, že vznikla po husitských válkách. Ten, od koho ji muzeum získalo, uvedl, že se podle rodinné tradice našla v potoce.

Dále expozice ukáže 60 pražských a míšeňských grošů spolu s unikátní stříbrnou pozlacenou šatovou sponou a dvojici drobných plastik svaté Barbory a Kateřiny, které ze své rezidence do expozice zapůjčil litoměřický biskup Jan Baxant.