Řeka Labe pramení v Krkonoších, na místě zvaném Labská louka ve výšce 1384 m n. m. V Čechách je její tok dlouhý 358,3 km, než se však dostanou její vody do Severního moře, urazí celkem 1154 km.
Své
jméno řeka získala od Keltů, kteří ji pojmenovali "elb" (velká řeka). Antické prameny nazývají řeku Albis (bílá, čistá). České jméno je pravděpodobně odvozeno
z germánského Alba. Zajímavostí je, že se jedná téměř o jedinou českou řeku, která nemá svůj název v ženském rodě.
Od
pramene v Krkonošském národním parku se Labe ubírá převážně na jihovýchod až k městu Jaroměř, posléze na jih k
Pardubicím, kde nabírá západní směr až do
Kolína. Odtud teče řeka Labe převážně na severozápad. Pod
Mělníkem protéká Českým středohořím a před hranicí malebným údolím Děčínských stěn. Čechy Labe opouští v NP
České Švýcarsko u Hřenska ve výšce 115 m n. m. Poté v Německu plynou vody Labe směrem na severozápad až k městu Cuxhaven. Asi 80 km za Hamburgem, kde se řeka
vlévá do Severního moře.
Na Labi se nachází
tři vodní nádrže. Tři kilometry jihozápadně od
Špindlerova Mlýna byla už v roce 1916 dokončena
Labská, která se využívá k ochraně před velkými vodami, nadlepšování průtoků a rekreačním účelům.
Les Království u Dvora Králového byla dokončena v roce 1919 a je využívána k hydroenergetickým účelům a jako ochrana před povodněmi. Na okraji Ústí nad Labem leží
nádrž Střekov, která slouží k výrobě elektřiny.
Pro vodáky je nejatraktivnějším úsekem
horní Labe pod Vrchlabím až do Hostinného. Koryto řeky je na tomto úseku již 10 až 20 m široké, místy kamenité s přírodními prahy a porostem na březích. Pod Hostinným opouští horskou krajinu a teče
mírným proudem k Jaroměři, kde dostává typický charakter nížinné řeky. Do Jaroměře je to pohodová plavba (max WW I), nepříjemný je však průjezd Dvorem Králové, kde jsou vysoké regulační zdi a v nich dva nebezpečné stupně. Od Jaroměře řeka nabírá typický nížinný charakter a vodácky se využívá velmi málo.
Od Pardubic se Labe stává
vodní cestou pro velké lodě a rekreační plavidla se spalovacími motory. Koryto je regulované, s mnoha starými rameny, široké 50 až 60 m. Od Chvaletic (ř. km 102,10) až ke hranici s Německem je zde
plavba povolená celoročně a bez omezení. Pro rekreační účely jsou také otevřeny
plavební komory. V letní sezóně
od 1.5. do 30.9. jsou
od 6 do 20 hodin otevřeny tyto komory:
Ústí nad Labem –
Střekov, Lovosice, České Kopisty,
Roudnice nad Labem, Štětí a Dolní Beřkovice. Mimo hlavní plavební sezónu od
1.10. do 30.4. jsou otevřeny
od 6 do 18 hodin. Ostatní labské komory od Obříství po Týnec nad Labem otevírají od 6 do 18 hodin celoročně s pravidelnou odstávkou od 26.9. do 24.10.
Řeka Labe pramení v Krkonošském národním parku, na místě zvaném Labská louka ve výšce 1384 m n. m.
Celkový délek toku řeky Labe je 1154 km.
Na území Čech má tok řeky Labe délku 358,3 km.
Název Labe pochází od Keltů, kteří řeku pojmenovali elb, což znamená velká řeka. Antické prameny řeku označují jako Albis, tedy bílá, čistá, a české jméno je odvozeno z germánského Alba.
V NP České Švýcarsko protéká Labe malebným údolím Děčínských stěn a opouští Čechy.
Vodní nádrže na Labi slouží k ochraně před velkými vodami, nadlepšování průtoků, rekreačním účelům, hydroenergetickým účelům a jako ochrana před povodněmi.
Pro vodáky je nejatraktivnějším úsekem horní Labe pod Vrchlabím až do Hostinného, kde je řeka široká 10 až 20 m a charakterizovaná kamenitým korytem s přírodními prahy.
Od Pardubic je Labe vodní cestou pro velké lodě a rekreační plavidla se spalovacími motory, s regulovaným korytem širokým 50 až 60 m. Plavba je zde povolená celoročně a bez omezení.
V letní sezóně jsou plavební komory od Ústí nad Labem do Dolních Beřkovic otevřeny od 6 do 20 hodin a mimo hlavní sezónu od 6 do 18 hodin. Ostatní komory jsou otevřeny od 6 do 18 hodin celoročně.
Podél řeky Labe lze navštívit Krkonošský národní park, Labskou nádrž, Les Království, NP České Švýcarsko a malebné údolí Děčínských stěn.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.