Seznámit se s dobou Petra Birona, vévody Kuronského, a jeho dcery Kateřiny Vilemíny, vévodkyně Zaháňské, nejznámější postavy spojené s historií zámku v Ratibořicích, je možné nejen při prohlídce samotného zámku, ale především při návštěvě některé z akcí konaných v areálu zámku a v Babiččině údolí.
První písemná zpráva o existenci panského sídla a vsi v Ratibořicích pochází z roku 1388. V roce 1792 koupil Náchodské panství právě Petr Biron. Po vévodově smrti v roce 1800 zdědila Náchod a Ratibořice vévodova nejstarší dcera Kateřina Frederika Vilemína Benigna, vévodkyně Zaháňská (*1781 – +1839). Krásná, bohatá a duchaplná vévodkyně si Ratibořice zvolila za své stálé letní sídlo, které nechala v letech 1825-1826 přebudovat ve stylu klasicismu a empíru. Hostila zde řadu významných osobností.
Nenápadné venkovské sídlo vévodkyně Zaháňské posloužilo v době napoleonských válek jako místo k setkání politiků a státníků, jehož výsledkem bylo uspořádání Evropy na několik desetiletí.
Vévodkyně je též veřejnosti známa jako "paní kněžna" z knihy české národní spisovatelky Boženy Němcové „Babička“. Tradičním setkáním se známými postavami z toho díla v zámku, Rudrově mlýně a na Starém bělidle je známá akce s názvem "Za Babičkou Boženy Němcové do Ratibořic". Oblíbenosti se těší i večerní prohlídky zámku.
Rozsáhlý přírodně krajinářský park s přirozenými součástmi v podobě nivních luk podél toku řeky Úpy, rustikálních staveb hospodářského dvora, vodního mlýna a mandlu, ale i Panského hostince a Starého bělidla, tvoří rámec knížecího letního sídla již od 18. století. Areál reprezentuje dochované kultivované prostředí, obývané společně šlechtickými majiteli a prostým venkovským lidem v duchu osvícenství a romantismu 19. století.
Cestování bez bariér:
Pro návštěvníky na vozíku jsou dostupné místnosti v přízemí zámku. Bezbariérová toaleta upravená pro vozíčkáře je v budově Ratibořického zámku, v tzv.