Celý areál byl koncipován jako volný krajinářský park, byly využívány i v současnosti již neexistující svahy pod zámkem. Údajně se u zámku však nacházela i pravidelná parterová zahrada s kašnou.
Dendrologicky nejcennější je na
Orlíku stará výsadba v parku. Kromě
původních dřevin se tu objevují i
stromy exotické, které sem byly vysazeny převážně okolo roku 1810.
Pod zámeckou budovou se nachází
dolní zahrada, tedy úzký okrasný pás tvořený živými plůtky i trvalkovými a letničkovými výsadbami. Park u zámku postupně přechází do volné krajiny.
V letech 1816 – 1817 bylo v předhradí budováno i
divadlo. Avšak po předčasné smrti knížete Karla Filipa v roce 1820 byly práce na něm ukončeny.
Nejvýznamnější stavbou je však
rodinná hrobka dokončená roku 1864. Ta se stala dominantou severovýchodní části parku a cílem hlavních promenád vycházejících od zámku po proudu řeky. Současně s hrobkou byla vybudována také blízká
hájovna pro strážce hrobky a současně promenádního hajného.