Právní křivda a rod Schwarzenbergů
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/276136de-7d55-47a5-bd5c-22cbbeb42087/zamek-orlik-shutterstock-1813674415.jpg.aspx&width=300&height=199)
„Když chtěl pánbůh někoho potrestat, vrátil mu zámek,“ zní letitý bonmot
Karla Schwarzenberga. Sám bral restituce s nadhledem a říkal, že kdyby měl vypočítávat, kdy a kdo už rodině zkonfiskoval majetek, byla by to dlouhá řada. Zpět do rukou
Schwarzenbergů se nakonec vrátila asi desetina původního rodového majetku, namátkou
zámky Orlík,
Čimelice a
Sedlec v sousedství známé
kutnohorské kostnice, tisíce hektarů lesů a zemědělské půdy, rybníky a také řada budov – například
zámeček Dřevíč nebo
dům v Praze, kde dnes sídlí
Knihovna Václava Havla. Co se rodu nevrátilo? Z pochopitelných důvodů třeba pozemky kolem
zámku Orlík, zatopené od 50. let
Orlickou přehradou, ale také
hrad Zvíkov či
zámky Hluboká,
Český Krumlov nebo
Třeboň; o ně rodina přišla speciálním zákonem Lex Schwarzenberg v roce 1947. Stát tehdy konfiskaci vysvětlil jednoduše: šlo o příliš velký majetek na to, aby ho vlastnil jeden člověk.
Návštěva u Sternbergů
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/bfa85a91-3b4f-4bbe-bebf-15e388c1e647/057-cesky-sternberk.jpg.aspx&width=300&height=205)
Starobylému
rodu Šternberků / Sternbergů se naštěstí takový zákon vyhnul, a tak v restituci získali vedle asi 4000 hektarů pozemků také
hrady a zámky Český Šternberk, Jemniště, Zásmuky, Březinu a
Častolovice.
Výjimečný je hlavně
hrad Český Šternberk, který v roce 1241 jeho zakladatel Zdeslav z Divišova pojmenoval podle rodového erbu, osmicípé zlaté hvězdy. Od té doby se v jeho zdech vystřídalo na dvacet generací, kteří hrad s výjimkou několika desítek let od komunistického převratu a vyvlastnění až do jeho navrácení v roce 1992 vlastní téměř 800 let. Rodina tu dodnes občas žije a vy při prohlídce navštívíte nejenom útulně vybavené interiéry, ale také pracovnu hradního pána.
Na výlet k Lobkowiczům
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/957d9d83-cf57-426a-a1ee-d002bdc92cb2/039-nelahozeves.jpg.aspx&width=300&height=200)
Díky majetku vrácenému v restitucíchzískali
Lobkowiczové, tedy potomci různých větví rodu, nejenom řadu zámků, například v
Nelahozevsi, Bílině, Mělníce, Roudnici nad Labem, Hoříně, Vysokém Chlumci, Dolních Beřkovicích a
Křimicích, ale také
hrad Střekov u
Ústí nad Labem anebo
Lobkowiczký palác přímo v
areálu Pražského hradu. Kromě toho rod vlastní rozsáhlé lesní pozemky,
pivovar Lobkowicz ve Vysokém Chlumci, vinné sklepy a vinice. Na víno se tak můžete vypravit třeba do
zámeckých vinných sklepů na zámku v Mělníce nebo do
Lobkowiczkého zámeckého vinařství v Roudnici nad Labem.
Podoba rodového jména se ustálila teprve po první světové válce: rod pojmenovaný podle vsi Lobkovice u Mělníka se do té doby psal z Lobkowitz, tehdejší hlava rodiny Ferdinand Zdeněk v roce 1919 rozhodl, že místo německé varianty se rodina bude psát po staročesku Lobkowicz.
Výprava ke Kinským
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/829c3e30-c14d-4adc-8e6f-1a2138332b55/157-kostelec-nad-orlici.jpg.aspx&width=300&height=205)
Obavy, že staronoví majitelé udělají ze zámků nepřístupné pevnosti, se nevyplnily. Šlechtická sídla zůstala většinou otevřená a jsou na tom obvykle mnohem lépe než v době, kdy je potomci starých rodů přebírali od státu. Důkazem mohu být třeba sídla správě
rodu Kinských, jejichž rodové heslo zní Bůh, čest, vlast a v erbu mají tři vlčí zuby. Na výlet ke Kinským se můžete vydat na řadu míst, od
zámku Karlova Koruna v
Chlumci nad Cidlinou přes empírový
Nový zámek v Kostelci nad Orlicí (jímž několikrát v roce provází návštěvníky osobně jeho majitel) až po
hrad Kost. Kinští v restitucích získali asi 15 000 hektarů půdy a také vzorně pečují o
zámek ve Žďáru nad Sázavou, který láká na spoustu akcí nebo na prohlídky obdivovaného
Muzea nové generace a
Galerie Kinských.
Další výlety na soukromé hrady a zámky
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/1f2965e7-ca5e-41b8-9ad2-1bcd34e71986/176-blatna.jpg.aspx&width=300&height=205)
Víte, že až pojedete na výlet na
hrad Kokořín, pojedete na návštěvu k potomkům
rodiny Špačků? A že dokonce obrazy v interiérech a socha na nádvoří zpodobňují členy rodiny? Právě tak na
vodním zámku Blatná je doma
rodina Hildprandtů a renesančně-barokní
zámek Doudleby nad Orlicí s unikátní sgrafitovou výzdobou fasád vlastní s výjimkou let 1948–1993 nepřetržitě
rod Bubnů z Litic.
Rodu Mensdorf-Pouilly byl vrácen empírový
zámek v Boskovicích,
Kolowratové pak získali zpět například
zámky v Rychnově nad Kněžnou,
lovecký zámeček Diana u Rozvadova, zámky v
Černíkovicích,
Týnci u Klatov a
lovecký zámeček v Černé Vodě. Kromě budov získali představitelé rodu také 12 000 hektarů lesů a zemědělské půdy.
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/2c63cfd8-524f-4283-8fb0-b07b86502333/181-nove-hrady.jpg.aspx&width=300&height=205)
Někdy staronoví majitelé pochopili bonmot
Karla Schwarenberga po svém a vrácené zámky prodali. Z ruky do ruky tak už několikrát přešel půvabný renesanční
zámek Radim, všichni majitelé se mu ale shodně pokoušeli vrátit jeho původní tvář. O výsledku jejich snah se můžete přesvědčit na vlastní oči. Úžasnou proměnou prošel rokokový
zámek v Nových Hradech, který Čerychové prodali rodině Kučerových, i
zámek v Novém Městě nad Metují, vrácený rodině potomků textilních průmyslníků Bartoňů z Dobenína.
Kde to drhne?
Některé spory o restituce šlechtických majetků se vlečou už tři desetiletí. Mezi sídla vydaná v restituci původním majitelům patří zámek Dobříš. Společně se zahradami, parkem a 17 tisíci hektarů půdy jej získala rodina Colloredo-Mansfeldů, jejichž předkové do Čech přišli v době třicetileté války. Stejný rod po sametové revoluci nakrátko získal zámek a panství Opočno, pak jim ale byl zámek opět odebrán. Zámek nakonec získal stát, část vybavení a sbírek ale připadla colloredo-Mansfeldovým.
O vrácení majetku, mimo jiné Lednicko-valtického areálu, dlouho usilovali i Lichtenštejnové, vládnoucí rod v Lichtenštejnsku.
- Až k Ústavnímu soudu se také dostal spor, v němž hrála důležitou roli otázka československého občanství hraběte Huga Salma. Rodina, která byla do druhé světové války jedním z nejzámožnějších rodů na Blanensku, se v restituci pokoušela získat zpět šest tisíc hektarů pozemků, lesů a zámek v Rájci nad Svitavou.