Kostel svatého Valentina v Praze na Starém Městě se nacházel na rohu dnešní Kaprovy a Valentinské ulice, přibližně v místě, kde dnes stojí dům čp. 56.
Jednalo se o chrám jednou lodí románskou s věží a chórem a s druhou dodatečně přistavěnou lodí gotickou. Byl
zrušen za josefinských reforem, adaptován na obytný dům, jenž byl
zbořen při asanaci Starého Města a Josefova. Románský kostelík sloužil přilehlému šlechtickému dvorci. Současné
pojmenování ulice Valentinská je užíváno od 17. století a je odvozená právě od tohoto kostela.
V
Lapidáriu Národního muzea se nachází
opukový reliéf Krista vládce světa ze zbořeného kostela sv. Valentina.
Archeologický výzkum se dotkl areálu kolem kostela
zejména při výstavbě stanice metra Staroměstská. Ve Valentinské ulici byla zaznamenána
ohradní zeď zdejšího hřbitova a ve sklepích domu čp. 56 byla zachycena rozličná zdiva zdejší bohaté stavební historie. Spolehlivě identifikovat zdivo kostela se ale nepodařilo