Doba vzniku i historie málo známé zříceniny není zcela známá. Zbytky hradu snad bývaly kolébkou rodu pánů z Pardubic. Do dones se dochoval dvoudílný areál chráněný příkopy a valy se zbytky opevnění a obytné budovy, upravovaný poč. 19. st. při stavbě obory.
Doba vzniku či historie, dnes zaniklého hradu, není známá. Současně
jméno Skara není původní, poprvé ho použil v 17. století
Bohuslav Balbín, když špatně přečetl název v mapě Munsterovy komografie. K roku 1341 se totiž v majetku Arnošta I. z Hostyně uvádí „
Stará“, po níž se také někdy Arnošt psal. V této souvislosti se nabízí, že se hrad u
Úval původně jmenoval Stará. Písmena „t“ a „k“ (Stará x Skara) psaná kurentem jsou si velmi podobná a mohlo snadno dojít k záměně.
Dnes na místě
gotického hradu z počátku 13. století naleznete jasně patrné rozdělení hradu na lichoběžníkové předhradí na západě a jádro na severu. Dále je patrný
příkop a
val chránící předhradí. Samotné
pětiúhelné jádro bylo chráněno výrazným valem a místy až 6 metrů hlubokým, mohutným příkopem.
Poznejte historii a archeologii zříceniny Skara, jejíž původ a přeměny skrývají fascinující příběhy.
Zřícenina Skara se nachází u Úval.
Zřícenina má nejasnou historii a nedokončenou časovou linii, ale předpokládá se, že bývala sídlem rodu pánů z Pardubic.
Jméno Skara není původní, ale bylo chybně přečtené Bohuslavem Balbínem v 17. století.
Původní název hradu se předpokládá, že byl Stará.
Areál zříceniny má dvoudílnou strukturu chráněnou příkopy a valy s pozůstatky opevnění a obytné budovy.
V 19. století byl areál modifikován při stavbě obory.
Gotický hrad má výrazné rozdělení na lichoběžníkové předhradí a pětiúhelné jádro chráněné výrazným valem a hlubokým příkopem.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.