V přírodní rezervaci nad řekou Sázavou se tyčí zřícenina královského hradu Zbořený Kostelec, která je volně přístupná. Počátky dějin hradu nejsou doloženy. První písemná zmínka o Zbořeném Kostelci (původně se jmenoval Kostelec nad Sázavou) pochází z roku 1341.
Areál poměrně rozlehlé zříceniny hradu se nachází na skalnatém návrší nad pravým břehem řeky
Sázavy, na jejímž protilehlém břehu leží stejnojmenná vesnice. Dochovaly se zde
pozůstatky jádra hradu se zbytky
tří obytných a provozních křídel. Zříceninu obklopuje
parkán s relikty tří bran, příkop a vnější val. Pozorní návštěvníci objeví také relikty dalších budov. Před hradem se dodnes nachází také
několik obléhacích stanovišť z přelomu 13. a 14. století. Hrad zanikl v roce 1467.
Hrad pravděpodobně založil koncem 13. století král
Václav II., ale první písemná zmínka pochází až z roku 1342, kdy ho měl v zástavním držení Oldřich Medek z Valdeka. Od něj hrad roku
1356 vykoupil sám
Karel IV., brzy jej ale znovu zastavil. Jedním z majitelů se stal, po husitských válkách, v roce
1443 loupeživý rytíř Kuneš Rozkoš z
Dubé, jehož teror zastavila roku 1450
vojska pana Zdeňka Konopišťského ze
Šternberka, který se stal novým majitelem hradu. Zdeněk Konopištský zničený hrad přebudoval a vytvořil z něj centrum vojenské sily a
opěrný bod svého panství. Problém byl v tom, že ze začátku byl příznivcem krále
Jiřího z Poděbrad, ovšem tím, že král začal omezovat zájmy vysoké šlechty, se jejich vztah
změnil na čistě nepřátelský. Zdeněk se stal zastáncem papeže, který v roce 1466 prohlásil
Jiřího z Poděbrad za kacíře. Šlechtic se postavil do čela tzv.
Jednoty zelenohorské, která uposlechla papežské výzvy a snažila se krále svrhnout. Tím na sebe pochopitelně přivolal králův hněv a jeho sídlo v roce
1467 dobylo a zbořilo královské vojsko. Od těch dob nese místo název
Zbořený Kostelec.
Oko archeologa, historika či znalého milovníka historie, v areálu hradu lehce rozpozná vzácně
dochované pozůstatky obléhacích prací, které vynikají řadou specifických rysů, a to i v celoevropském kontextu. V předminulém století se
romantické zbytky hradu staly místem častých návštěv romantiků, umělců i zájemců o českou historii. Hrad např. navštívil a nakreslil si do památníku
Karel Hynek Mácha při svých cestách
Posázavím.
Hrad je
dostupný po zelené značce od rozcestí "Zbořený kostelec, rozc.", které se nachází poblíž silnice 107 z
Týnce do Kamenice (
Jesenice). Cesta ku hradu není dlouhá, cca 300 m, ale zato do velmi
strmého kopce po lesní cestě.
Zbořený Kostelec je zřícenina královského hradu v přírodní rezervaci nad řekou Sázavou.
První písemná zmínka o Zbořeném Kostelci pochází z roku 1341.
Zřícenina se nachází na skalnatém návrší nad pravým břehem řeky Sázavy, které je obestavěno parkánem s relikty bran, příkopem a vnějším valem.
V areálu hradu lze vidět pozůstatky jádra hradu s zbytky obytných a provozních křídel, dále relikty tří bran, příkop, vnější val a relikty dalších budov. Dále se zde nachází obléhací stanoviště z 13. a 14. století.
Hrad pravděpodobně založil koncem 13. století král Václav II.
V roce 1467 byl hrad dobyt a zbořen královským vojskem v důsledku politických sporů a následně nese název Zbořený Kostelec.
Mezi známé návštěvníky patří například Karel Hynek Mácha, který si hrad nakreslil do památníku při svých cestách Posázavím.
K Zbořenému Kostelci se lze dostat po zelené turistické značce od rozcestí Zbořený Kostelec, rozc., které se nachází poblíž silnice 107 z Týnce do Kamenice (Jesenice). Cesta k hradu je přibližně 300 metrů dlouhá a vede strmým kopcem po lesní cestě.
Zbořený Kostelec má velký historický význam, neboť byl centrem vojenské síly a opěrným bodem panství po přestavbě Zdenkem Konopištským ze Šternberka a dějištěm obléhacích prací s evropsky unikátními rysy.
Návštěvníci mohou prozkoumat historické pozůstatky a unikátní obléhací práce, obdivovat dramatičnost zříceniny na skalnatém návrší a vychutnat si přírodní krásu okolní rezervace.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.