Noc na hradě pod hvězdami
Na
Perseidy nepotřebujete dalekohledy, jsou
vidět pouhým okem a létají po celé obloze. Nejlepší proto je vypravit se někam do přírody a do míst, kde je tmavá obloha a v dosahu žádné město. Zkrátka na některý z hradů! Přespání a další služby už řadu let nabízí
hrad Helfenburk u
Bavorova: stačí zatelefonovat nebo napsat na některý z kontaktů na webových stránkách hradu, dohodnout se s jeho správkyní a pak můžete přenocovat přímo na nádvoří: na jednu noc a pod vlastním přístřeškem, za 100 Kč pro dospělého a 50 Kč pro dítě. Možnost přenocování nelze vykládat se smyslu táboření,
vždy jde jen o jednu noc.
Podobně si to můžete zařídit i jinde, ale počítejte s tím, že na hradech se občas pořádají akce, které soukromý nocleh vylučují, právě proto je
nezbytná domluva předem. Po dohodě se správou hradů můžete přespat například na
Lukově a na
Dívčím Kameni (služba je kompenzována prací na hradě či příspěvkem na tyto práce), vyzkoušet to můžete také na
Lichnici anebo na
hradě Orlík nad
Humpolcem. Jednotlivci to tu budou mít asi trochu složitější, správa hradu ale nabízí možnost přespání pod širákem nebo ve vlastním stanu v hradním areálu dětským a mládežnickým oddílům a táborům. Přenocovat můžete také na
Horním hradě, a to dokonce
pod střechou: ve dvou rozlehlých podkrovích, ale i ve východním palácovém křídle.
Volně přístupné zříceniny
Pro noc pod širákem si můžete vybrat i
některý z volně přístupných hradů, ovšem je třeba pamatovat na pár detailů. Třeba že není dobré vybrat si zříceninu poblíž vesnice, oblíbeného letoviska anebo na frekventované turistické značce, protože tam jen těžko bude mít soukromí a
už brzy ráno mohou dorazit první výletníci. S ručením omezeným tak můžeme doporučit k noclehu
zříceninu hradu Andělská hora u
Karlových Varů,
hrad Děvičky na
Pálavě anebo
hrad Oheb nad
Sečskou přehradou, vesměs místa s krásným výhledem, ale příliš blízko civilizace.
Dobrý a patrně nikým
nerušený nocleh vás čeká třeba na hradech
Libštejn nebo
Týřov nad
Berounkou, na
Zbořeném Kostelci nad
Sázavou, na
Novém Herštejně nad
Kdyní, hrádku
Vrškamýk ve středním Povltaví či hradu
Pravda u Pnětluk. Opravdu
daleko od civilizace budete na hradě
Quinburk,
Buben,
Kunžvart,
Ostromeč,
Lísek nebo
Šelmberk.
A pak samozřejmě
na spoustě dalších zřícenin; určitě si na některou vzpomenete sami. Počítejte s tím, že na hradech bývá jen výjimečně voda, takže si ji budete muset přinést s sebou. A všechny
odpadky si naopak zase
odneste; to je zkrátka slušnost. V období sucha také
nezakládejte žádná
ohniště.
Víte, že?
- Perseidy se lidově nazývají Slzy svatého Vavřince, to podle světce, který má svátek 10. srpna. Právě v ten den byl roku 258 umučen a několik dní po jeho smrti prý začaly z nebe padat třpytivé slzy.
- Jev známý jako padání hvězd způsobuje hoření meteorů, když se dostanou do atmosféry.
- První Perseidy se začínají objevovat kolem 17. července, ale nejlepší doba k jejich pozorování přichází kolem 12. srpna, když se Země dostane do nejhustší části roje.
- Jednotlivé částice jsou zpravidla menší než zrnko písku a za hodinu jich můžete vidět několik desítek; odhady se pohybují mezi 50 a 110 „padajícími hvězdami“ za hodinu.
- Něco pro astronomy: Perseidy vznikly z komety 109P/Swift-Tuttle a nejstarší zprávy o jejich pozorování prý pocházejí z roku 36 z Číny. V Evropě je poprvé zaznamenali roku 811, ale teprve v roce 1762 holandský přírodovědec Pieter van Musschenbroeck přišel na to, že se vrací každý rok.