ÚvodAktualityNoc pod padajícími hvězdami: přenocujte na hradě!
Památky

Noc pod padajícími hvězdami: přenocujte na hradě!

  • 6. srpna 2024
V nadcházejících nocích předvedou své oslnivé hvězdné divadlo Perseidy, meteorický roj, který každoročně vrcholí kolem 12. srpna. Neexistuje lepší místo k jejich pozorování než vleže pod širákem, v romantických kulisách starých hradů. Kde se dá přenocovat bez rizika, že vás chytnou?

Noc na hradě pod hvězdami

Na Perseidy nepotřebujete dalekohledy, jsou vidět pouhým okem a létají po celé obloze. Nejlepší proto je vypravit se někam do přírody a do míst, kde je tmavá obloha a v dosahu žádné město. Zkrátka na některý z hradů! Přespání a další služby už řadu let nabízí hrad Helfenburk u Bavorova: stačí zatelefonovat nebo napsat na některý z kontaktů na webových stránkách hradu, dohodnout se s jeho správkyní a pak můžete přenocovat přímo na nádvoří: na jednu noc a pod vlastním přístřeškem, za 100 Kč pro dospělého a 50 Kč pro dítě. Možnost přenocování nelze vykládat se smyslu táboření, vždy jde jen o jednu noc.

Podobně si to můžete zařídit i jinde, ale počítejte s tím, že na hradech se občas pořádají akce, které soukromý nocleh vylučují, právě proto je nezbytná domluva předem. Po dohodě se správou hradů můžete přespat například na Lukově a na Dívčím Kameni (služba je kompenzována prací na hradě či příspěvkem na tyto práce), vyzkoušet to můžete také na Lichnici anebo na hradě Orlík nad Humpolcem. Jednotlivci to tu budou mít asi trochu složitější, správa hradu ale nabízí možnost přespání pod širákem nebo ve vlastním stanu v hradním areálu dětským a mládežnickým oddílům a táborům. Přenocovat můžete také na Horním hradě, a to dokonce pod střechou: ve dvou rozlehlých podkrovích, ale i ve východním palácovém křídle.
 

Volně přístupné zříceniny

Pro noc pod širákem si můžete vybrat i některý z volně přístupných hradů, ovšem je třeba pamatovat na pár detailů. Třeba že není dobré vybrat si zříceninu poblíž vesnice, oblíbeného letoviska anebo na frekventované turistické značce, protože tam jen těžko bude mít soukromí a už brzy ráno mohou dorazit první výletníci. S ručením omezeným tak můžeme doporučit k noclehu zříceninu hradu Andělská hora u Karlových Varů, hrad Děvičky na Pálavě anebo hrad Oheb nad Sečskou přehradou, vesměs místa s krásným výhledem, ale příliš blízko civilizace.

zřícenina LísekDobrý a patrně nikým nerušený nocleh vás čeká třeba na hradech Libštejn nebo Týřov nad Berounkou, na Zbořeném Kostelci nad Sázavou, na Novém Herštejně nad Kdyní, hrádku Vrškamýk ve středním Povltaví či hradu Pravda u Pnětluk. Opravdu daleko od civilizace budete na hradě Quinburk, Buben, Kunžvart, Ostromeč, Lísek nebo Šelmberk.

A pak samozřejmě na spoustě dalších zřícenin; určitě si na některou vzpomenete sami. Počítejte s tím, že na hradech bývá jen výjimečně voda, takže si ji budete muset přinést s sebou. A všechny odpadky si naopak zase odneste; to je zkrátka slušnost. V období sucha také nezakládejte žádná ohniště.
 

Víte, že?

  • Perseidy se lidově nazývají Slzy svatého Vavřince, to podle světce, který má svátek 10. srpna. Právě v ten den byl roku 258 umučen a několik dní po jeho smrti prý začaly z nebe padat třpytivé slzy.
  • Jev známý jako padání hvězd způsobuje hoření meteorů, když se dostanou do atmosféry.
  • První Perseidy se začínají objevovat kolem 17. července, ale nejlepší doba k jejich pozorování přichází kolem 12. srpna, když se Země dostane do nejhustší části roje.
  • Jednotlivé částice jsou zpravidla menší než zrnko písku a za hodinu jich můžete vidět několik desítek; odhady se pohybují mezi 50 a 110 „padajícími hvězdami“ za hodinu.
  • Něco pro astronomy: Perseidy vznikly z komety 109P/Swift-Tuttle a nejstarší zprávy o jejich pozorování prý pocházejí z roku 36 z Číny. V Evropě je poprvé zaznamenali roku 811, ale teprve v roce 1762 holandský přírodovědec Pieter van Musschenbroeck přišel na to, že se vrací každý rok.
Lidové pranostiky: srpen, čas bouřek, letních pokladů a slz svatého Vavřince

Lidové pranostiky: srpen, čas bouřek, letních pokladů a slz svatého Vavřince

Srpen, osmý měsíc v roce, je časem dožínek a oslav dokončených sklizní. Padají hvězdy, hospodyňky ostošest suší a zavařují letní poklady, dny se začínají krátit a noci se ochlazují – přesně tak, jak to na konci července předpověděli svatá Anna se svatým Jakubem. Užijte si poslední týdny léta s pořekadly a pranostikami na Kudy z nudy!

Zřícenina hradu Buben Památky

Zřícenina hradu Buben

Zřícenina gotického hradu leží na skalisku nad řekou Mží u obce Plešnice, 15 km západně od Plzně. První písemná zmínka pochází z roku 1394, kdy zde sídlil Heřman z Bubnu.

Kde a kdy pozorovat letošní Perseidy?

Kde a kdy pozorovat letošní Perseidy?

Užijte si romantiku letních nocí a nejoblíbenější „kosmický ohňostroj“ roku – meteorický roj Perseidy! Padající hvězdy můžete pozorovat téměř do konce srpna. Perseidy, oblíbené objekty letního pozorování oblohy, se objevují od 17. července do 24. srpna, letošní maximum srpnového meteorického roje Perseid nastane mezi 12. a 13. srpnem. Za dobrého počasí zazáří 50-100 meteorů v každé hodině. Nejznámější meteorický roj se lidově nazývá Slzy svatého Vavřince podle světce, jenž byl umučen 10. srpna roku 258. Tehdy několik nocí po jeho popravě z nebe „padaly třpytivé slzy“. Nejlepší pozorování budete mít na městy neosvětlené obloze zejména mezi půlnocí a 4. hodinou ranní. Kam se na pozorování létavic vydat vám prozradí Kudy z nudy.

Zřícenina hradu Zbořený Kostelec Památky

Zřícenina hradu Zbořený Kostelec

V přírodní rezervaci nad řekou Sázavou se tyčí zřícenina královského hradu Zbořený Kostelec, která je volně přístupná. Počátky dějin hradu nejsou doloženy. První písemná zmínka o Zbořeném Kostelci (původně se jmenoval Kostelec nad Sázavou) pochází z roku 1341.

Letní hvězdná obloha: co lze spatřit na přelomu července a srpna?

Letní hvězdná obloha: co lze spatřit na přelomu července a srpna?

Co nabízí letní obloha na přelomu července a srpna? Tak třeba dobře patrnou Mléčnou dráhu, padající hvězdy Perseidy, jasný Saturn a světlo zvířetníku. Vyhlédněte v noci nebo k ránu na oblohu. Jasné dny bez bouřek slibují ideální pozorovací podmínky!

Zřícenina hradu Lichnice Památky

Zřícenina hradu Lichnice

Na ostrohu nad Třemošnicí byl v 2. pol. 13. století vybudován hrad Lichnice. Hrad je přístupný oficiálně od května do října, ale kolem brány se dá projít po cestičce vždy a hrad tak navštívit kdykoli.

Zřícenina hradu Vrškamýk – Hunec v Kamýku nad Vltavou Památky

Zřícenina hradu Vrškamýk – Hunec v Kamýku nad Vltavou

Pokud uvažujete o výletu k přehradám vltavské kaskády, zařaďte do svého plánu i návštěvu někdejšího hradu Vrškamýk (Hunec). Není to zřícenina ledajaká – hrad kdysi sloužil jako letní sídlo nejstarších českých panovníků, a teprve poté, co jeho úlohu převzal slavný Karlštejn, byl opuštěn a zapomenut.

Tábořiště Western Vochtánka v Potštejně Ubytování

Tábořiště Western Vochtánka v Potštejně

Letní tábořiště Western Vochtánka se nachází nedaleko krásné zříceniny hradu Potštejn v malebném Anenském údolí, kterým protéká Divoká Orlice. K dispozici jsou čtyři chatky; možnost táboření (i karavany) a restaurace. Celou sezonu se tu konají country a westernové akce.

Hrad Litice nad Orlicí – ocitnete se tu ve středověku Památky

Hrad Litice nad Orlicí – ocitnete se tu ve středověku

V půvabné krajině východních Čech, v místech, kde si proklestila dravá voda Divoké Orlice uprostřed rozlehlých lesů cestu v hlubokém zákrutu, se na vrcholku nevysokého pahorku vypíná hrad Litice.

Hrad Helfenburk – pohádkový hrad u Bavorova v jižních Čechách Památky

Hrad Helfenburk – pohádkový hrad u Bavorova v jižních Čechách

Na hoře Malošíně vzdálené asi necelých pět kilometrů od městečka Bavorova, se vypínají rozsáhlé zbytky gotického hradu.

Dívčí Kámen – romantická zřícenina na soutoku Křemžského potoka a Vltavy Památky

Dívčí Kámen – romantická zřícenina na soutoku Křemžského potoka a Vltavy

Monumentální romantická zřícenina rozprostřená na vysoké skále v překrásné přírodě nad soutokem Křemžského potoka a řeky Vltavy mezi městy České Budějovice a Český Krumlov.

Co uvidíme v roce 2024 na hvězdné obloze?

Co uvidíme v roce 2024 na hvězdné obloze?

Koho fascinují astronomické jevy a pozorování hvězdné oblohy, ten by si neměl nechat ujít ty nejzajímavější nebeské úkazy, jaké se nám v roce 2024 naskytnou. Bude mezi nimi setkání planet s Měsícem, polární záře viditelná z našeho území a v neposlední řadě také částečné zatmění „velkého“ Měsíce. Nebudou chybět ani pravidelné meteorologické roje Kvadrantidy, Perseidy, Tauridy a Geminidy.

Horní Hrad nedaleko Stráže nad Ohří Památky

Horní Hrad nedaleko Stráže nad Ohří

Hrad a zámek Horní Hrad také řečený Hauenštejn je středověký strážní hrad nedaleko Stráže nad Ohří, rozšířený a upravený v polovině 19. století ve stylu anglické novogotiky.

Zřícenina hradu Kyšperk u Krupky Památky

Zřícenina hradu Kyšperk u Krupky

Poměrně rozsáhlé zříceniny hradu Kyšperka naleznete nedaleko města Krupky. Dochovalo se zde několik místností, hradby a část velké věže. Hrad je skvělé romantické místo pro přespání pod širákem.

Hrad Oheb nad přehradou Seč Památky

Hrad Oheb nad přehradou Seč

Téměř zapomenutá zřícenina hradu Oheb, s nádherným výhledem a kolmým srázem do Sečské přehrady. Hrad se připomíná na začátku 15. století, kdy vznikl nejspíše na ochranu území patřícího tehdejšímu vilémovskému klášteru.

Naučná stezka Umíř s bivakovacím místem Příroda

Naučná stezka Umíř s bivakovacím místem

Milovníci přírody a opuštěných míst s tajemnou atmosférou mohou vyrazit na originální naučnou stezku v přírodním parku Manětínská hornatina. V zaniklé osadě Umíř na hranici Plzeňského a Karlovarského kraje bylo vybudováno i bivakovací místo, kde mohou strávit noc až tři lidé.

Hrad Nový Herštejn u Kdyně Památky

Hrad Nový Herštejn u Kdyně

Vypravte se na hrad, který býval honosným sídlem Buška z Velhartic, který rád popíjel víno s Karlem IV. Budete-li mít štěstí, uvidíte vzácnou chráněnou rostlinu Áron plamatý. Hradu dnes dominuje nejvíce zbytek donjonu (obytné velké věže), dochovaly se i zbytky hradeb.

Zřícenina hradu Ostromeč na Slapech Památky

Zřícenina hradu Ostromeč na Slapech

Zbytky hradu na vysokém ostrohu nad soutokem Vltavy a Mastníku jsou poprvé zmiňovány v roce 1419. Hrad zanikl ale již kolem roku 1542.

Zřícenina hradu Lísek u Bukova Památky

Zřícenina hradu Lísek u Bukova

Hrad Lísek (někdy zvaný také Bukov) patří k nejstarším šlechtickým hradům na Moravě. Do dnešní doby je zde patrný hluboký příkop, zbytek okrouhlé věže i torzo paláce a hradeb.

Zřícenina hradu Břecštejn Památky

Zřícenina hradu Břecštejn

Břecštejn, nověji Břečtejn (též Bruštejn či Silberštejn) je hradní zřícenina asi 6 kilometrů západně od podkrkonošského města Trutnov.

Zřícenina hradu Hausberg u Kraslic Památky

Zřícenina hradu Hausberg u Kraslic

Dnes už jenom nepatrné pozůstatky hradu Hausberg (Greslein) najdete na vrchu Hradiště u západočeského města Kraslice. Hrad nad říčkou Svatavou je poprvé doložen k roku 1272 jako královské léno. Dnes po něm zbyly jen terénní stopy, příkopy a valy.

Zřícenina hradu Drakov Památky

Zřícenina hradu Drakov

Jedná se o zbytky zaniklého strážního hrádku z počátku 14. století. Fungoval i jako celní stanice, místem procházela obchodní stezka. Hrádek zanikl během husitského tažení v roce 1428.

Vrch Šelmberk s žulovými balvany v Českém lese Památky

Vrch Šelmberk s žulovými balvany v Českém lese

Na zalesněném vrchu asi 2 km severozápadně od pohraniční osady Ostrůvek je patrné hradiště s obranným valem, příkopem a s velkými balvany uprostřed.

Hrad Lukov – romantické zříceniny kdysi slavného hradu Památky

Hrad Lukov – romantické zříceniny kdysi slavného hradu

Hrad Lukov se nachází v jihozápadní části Hostýnských vrchů, asi 2 km nad obcí Lukov nedaleko Zlína. Svojí rozlohou se jedná o jeden z největších hradů na Moravě, dnes již rozsáhlou zříceninu gotického hradu se zachovalým pilířovým mostem a vstupní branou.

Sirotčí hrádek – dominanta Pavlovských vrchů Příroda

Sirotčí hrádek – dominanta Pavlovských vrchů

Sirotčí hrad (Rossenstein) dostal svůj název podle rodu Wehingenů, feudálů švábského původu, jejichž jedna větev Sirotků se přestěhovala v první polovině 13. století z Rakous na Moravu.

Zřícenina hradu Nový Hrádek v Podyjí Památky

Zřícenina hradu Nový Hrádek v Podyjí

Zřícenina Státního hradu Nový Hrádek se nachází v nádherném prostředí Národního parku Podyjí, západně od Znojma. Původní vojenský význam hradu po třicetileté válce ustoupil. Počátkem 19. století byla jeho přední část upravena jako lovecký hrádek.

Zřícenina hradu Týřov Památky

Zřícenina hradu Týřov

Hrad Týřov stojící na skále vysoko nad hladinou Berounky, postavil nejspíše až ke konci své vlády král Václav I. Hrad patří mezi hrady typu francouzského kastelu a byl jedním z prvních hradů tohoto typu na našem území, který umožňoval aktivní obranu.

Zřícenina zámku Chvatěruby Památky

Zřícenina zámku Chvatěruby

Z hradu ve Chvatěrubech se dochovaly jen některé základní zdi na kterých byl stavěn nikdy nedokončený zámek. Hlavní jádro dnes tvoří obdélná renesanční palácová budova, která v úrovni sklepů obsahuje gotickou hradbu. Na palác pak navazují nedostavěná barokní zámecká křídla.

Zřícenina strážního hradu Quinburg u Vrbna pod Pradědem Památky

Zřícenina strážního hradu Quinburg u Vrbna pod Pradědem

Zřícenina hradu Quinburk se nachází 7 km severozápadně od Vrbna pod Pradědem, stojí na strmé skále (868 m) nad řekou Černá Opava v blízkosti bývalé myslivny Drakov. Dnes zůstaly na místě, srázně spadajícím na sever a severozápad, jen zbytky zdí.

Zřícenina hradu Kunžvart Památky

Zřícenina hradu Kunžvart

Hrad na východním úbočí hory Strážný (1115 m) na dálku soupeří s Kašperkem – titul nejvýše položeného královského sídla v Čechách by si možná zasloužil právě on.

Zřícenina hradu Pravda u Pnětluk Památky

Zřícenina hradu Pravda u Pnětluk

Romantickou zříceninu hradu Pravda z bílé opuky najdete 16 km jižně od Loun poblíž vesnic Pnětluky a Domoušice. Archeologické jeho vznik datují nejpozději do první poloviny 14. století. V písemných pramenech se poprvé připomíná k roku 1523.

Hrad Libštejn – osamělý hrádek Památky

Hrad Libštejn – osamělý hrádek

Tichému údolí jižně od Liblína vévodí osamělý hrádek svou vysokou, mohutnou věží. Vrch, na němž stojí, je z obou stran oddělen údolím dvou bystřin od sousedních zalesněných strání, které jej převyšují. Hrad patří k vrcholům šlechtické hradní architektury doby Karla IV.

Hrad Krašov – malebný výhled na řeku Berounku Památky

Hrad Krašov – malebný výhled na řeku Berounku

Malebná zřícenina hradu Krašova stojí na skalnatém ostrohu nad levým břehem řeky Berounky jihovýchodně od Kralovic na Plzeňsku. Krašov je jedním z nejstarších šlechtických hradů u nás.

Další aktuality

Za unikátními betlémy se vydejte nejen do muzea

Vánoce představují jedno z nejkrásnějších období v roce. Staré tradice si připomínají nejen v muzeích a skanzenech, ale i na dalších místech. Vydejte se s portálem Kudy z nudy za unikátními betlémy – najdete je například v Horní Lidči, Třešti, Kryštofově údolí, Lošticích nebo v Třebechovicích pod Orebem.
20. listopad 2024 12:00
Památky

Mamuti v Česku: kde si je prohlédnete pěkně zblízka?

Legendární zvířata, která žila v době ledové na území dnešní Evropy, Asie i Severní Ameriky, známe hlavně díky obrazům Zdeňka Buriana a z knížek Eduarda Štorcha. A také díky seriálu Mach a Šebestová, kde pračlověk pan Huml vařil mamuty s koprovou omáčkou. Jenže jak to s mamuty bylo doopravdy a kde se s nimi můžete potkat?
18. listopad 2024 7:55
Památky

50 tipů, kam na výlet za menhiry, tajemnými balvany a kamennými kruhy

V Česku najdete desítky balvanů, které jsou pokládány za prehistorické. Menhiry a další kamenné megalitické stavby představovaly již odpradávna velmi silná energetická místa. Podle archeologů se však nikdy neprokázalo, že by mezi nimi byl opravdový menhir. Komplexy menhirů, kamenů a kamenných kruhů vám mohou posloužit i jako cíle originálních výletů.
17. listopad 2024 10:08
Památky

Užijte si prohlídky klášterů i v zimním období

Ačkoli jsou kláštery především poutními místy, nabízejí také komentované prohlídky nebo výstavy. A jejich brány zůstávají otevřeny i v zimním období. Podívat se můžete například na Svatou Horu u Příbrami, která v adventním čase proslula výstavami unikátních betlémů, na prohlídku láká klášter v Teplé, Broumově či Břevnově. Nahlédnout lze také do kláštera sv. Františka z Assisi ve Voticích, ve kterém si prohlédnete stálé expozice a sezónní výstavy, jako například chystanou výstavu betlémů.
15. listopad 2024 16:00
Památky

Soukromé hrady a zámky nespí ani v adventním období

Hlavní sezóna hradů a zámků letos skončila, ale i v zimních měsících 2024 některé z nich nabízí zajímavý program. Ani soukromé hrady a zámky nespí a jejich majitelé zvou do svých sídel na prohlídky či koncerty. Zejména v týdnech adventu a blížících se vánočních svátků, které právě na památkových objektech bývají kouzelné a půvabné. Objevte zimní krásy zámku Karlova Koruna, potěšte se koncerty v zámku Dobříš a prozkoumejte podzemí dolnokounického hradu!
15. listopad 2024 6:22
Památky

Kam za svatou Kateřinou? Vydejte se Českem na výlet nejen do kostelů a kaplí!

Na svatou Kateřinu podle dávného zvyku končí taneční zábavy a začíná adventní půst. Poslední zábava se konala 25. listopadu, kdy ženy zvaly muže k tanci a platily za ně útratu. Domácímu dobytku končila venkovní pastva a dvory začínaly se stříháním ovcí. Svatá Kateřina se narodila okolo roku 289 n. l. na území dnešního Egypta, v době pronásledování křesťanů, přesto se Kateřina ke křesťanské víře hrdě hlásila. Císař nechal děvče postavit před učence s cílem jí víru rozmluvit. To se mu ale nepodařilo – naopak. Tehdy osmnáctiletá Kateřina dokázala obrátit všechny na křesťanství. Sám císař dívku pak dokonce požádal o ruku, ta ovšem odmítla, za což byla odsouzena k smrti. Podle legendy místo krve vytrysklo z jejích ran mléko. Kult svaté Kateřiny byl hojně rozvinutý již od 11. století, ve městech nechávali kostely a kaple zasvěcovat právě sv. Kateřině. I sám Karel IV. nechal sv. Kateřině postavit kapli. Den sv. Kateřiny byl rovněž oblíbeným datem svateb. V tento den lidé započínali také velký předvánoční úklid.
13. listopad 2024 9:13
Památky

Čobogaj nebogaj aneb kde si užijete Kateřinské slavnosti

Dá rozum, že svatokateřinské slavnosti se slaví většinou tam, kde mají kostely zasvěcené svaté Kateřině. Kromě souhrnu těch nejznámějších a nejlepších akcí vám nabídneme i pár informací o známé světici a odhalíme tajemství lidového popěvku „čobogaj nebogaj“.
13. listopad 2024 0:15
Památky

Věda a historie není nuda: svatá Anežka Česká, světice a princezna z rodu Přemyslovců

Svatá Anežka Česká není jen nejslavnější česká světice a patronka všech nemocných, chudých a trpících, ale byla to také královská dcera, která odmítla tři nápadníky (nebo jich bylo víc?) a dala přednost životu ve víře a odříkání. Když ji 12. listopadu 1989 papež Jan Pavel II. svatořečil, naplnilo se staré proroctví, že až bude Anežka Přemyslovna prohlášena za svatou, zavládne v českých zemích svoboda.
12. listopad 2024 8:09
Památky