Pravěké kresby jsou staré 5200-6500 let
Útroby
Kateřinské jeskyně v
Moravském krasu ukrývají mnohá tajemství. Na zdejších stěnách se nacházejí nejstarší skalní kresby nalezené v Česku. Uhlíky je vytvořili lidé
před 5200 až 6500 lety. Jedná se o
abstraktní obrazce z čar a teček, takzvanou
epigrafiku. A co vlastně zobrazují? To je podle archeologů jedna z nejtěžších otázek. Stěny jeskyně jsou posety dvojitými či trojitými čarami umístěnými vodorovně pod sebou. Ale ani z těch, které na první pohled kdysi něco zobrazovaly, není jasné, co to bylo. Tři epigrafiky vědci zkoumají pod pracovními názvy "Anděl, Tvář a Mozek".
Celkem je na stěnách
Kateřinské jeskyně prokazatelně
zjištěno 13 pravěkých kreseb a počet pravděpodobně není konečný. Jedna z nově nalezených kreseb – nesmírně zajímavá svým uspořádáním nakreslených čar – se nachází mezi dvěma již dříve datovanými pravěkým kresbami. Část kresby je
překryta silnou vrstvou sintru, který se vytváří stovky let, což opět potvrzuje zjištěné stáří. Další dva pravěké výtvarné objekty se nacházejí ve vzdálenější partii
Ledové chodby.
Tajuplné procesí prastarých bohů
Mimo tajuplné pravěké výjevy z mezolitu bylo nalezeno několik
kamenných pravěkých nástrojů, mimo jiné i šipka ze světlého
skandinávského rohovce. Před vynálezem zpracování kovů byly některé druhy rohovců, obzvláště pazourky, surovinou pro výrobu zbraní a nástrojů. Největším překvapením byl nález
dvou kamenných destiček s rytinou připomínající procesí
chetitských bohů. Nálezy jsou stále zpracovávány a původ některých z nich zatím nebyl objasněn. V letošním roce bude archeologický výzkum ve vnitřních prostorách
Kateřinské jeskyně pokračovat.
Lidé do jeskyně vstupovali nejpravděpodobněji z
rituálních důvodů. Žili v portálu jeskyně, uvnitř ale ne. Lidé v pravěku věřili, že v
podzemí žijí božstva a je možné, že vstupem do nitra jeskyně s nimi chtěli navázat komunikaci. Anebo byl vstup do
jeskyně spojen s nějakým dávným rituálem, jehož součástí bylo v podzemí
nakreslit uhlíkem značku či obrázek. Při prohlídce
Kateřinské jeskyně se můžete nejlépe vcítit do kůže pravěkého člověka, který byl do černých hlubin svým kmenem vyslán.
Tajná penězokazecká dílna
Během minulého roku také pokračoval archeologický výzkum vedený odborníky z Univerzity Palackého v
Olomouci, který přinesl další nečekané objevy. Kromě pravěkých a středových střepů byly nalezeny velké
kovové pláty s vyraženými otvory po mincích.
V Ledové a Bezejmenné chodbě
Kateřinské jeskyně archeologové našli velké
množství polotovarů mincí, takzvané "střížky", které nemají ražbu a mnohé jsou různým způsobem poškozené. Hojně se vyskytl také
odpad plechů po výrobě. Tento nález dokládá skutečnost, že v prostorách této jeskyně na začátku
Suchého žlebu byla zřejmě ve středověku, buď na
konci 14. nebo v průběhu 15. století, tajná
penězokazecká dílna. Nález tohoto typu v jeskyni je po Čertově díře na
Kotouči u
Štramberku teprve druhý na celé Moravě. V Čechách je jeskynní penězokazecká dílna známa v
Koněpruských jeskyních v Českém krasu. Penězokazectví bylo ve středověku stejně závažné jako hrdelní zločiny a dopadení pachatelé byli odsouzeni k brutálnímu mučení a trestu smrti.
Kateřinská jeskyně zve na prohlídky
Vchod do
Kateřinské jeskyně se nachází v hlubokém kaňonu
Suchého žlebu nedaleko informačního centra
Skalní mlýn. O jejím objevu se vypráví pověst o pasačce a zatoulané ovečce. Pro veřejnost je zpřístupněna a
elektricky osvícena od roku
1910. Z celkové délky 950 metrů návštěvníci projdou okruh dlouhý 580 metrů, na kterém spatří například
Bambusový lesík s několikametrovými hůlkovými stalagmity či útvar
Čarodějnice, který má jeskyně i ve znaku. 95 metrů dlouhý a 44 metrů široký
Hlavní dóm je největším veřejnosti zpřístupněným podzemním prostorem v
Moravském krasu.
Jeskyně je od dubna
otevřena denně mimo pondělí (výjimku tvoří sváteční Velikonoční pondělí 1. 4. 2024) od 9:00 do 16:00 se vstupy každou celou hodinu. Vstupné stojí
140 Kč, snížené 110 Kč. Pro auta i autobusy se nacház
í parkoviště poblíž pokladny Kateřinské jeskyně – platí se při vjezdu na
Skalní mlýn – za ním pokračujte cca 300 m doprava. Mezi
Skalním mlýnem a parkovištěm objevíte
Dům přírody Moravského krasu, kde vám doporučí, jaká zajímavá známá i utajená místa
Moravského krasu navštívit.