ÚvodAktualityKateřinská jeskyně vydává svědectví o pravěkých kresbách, penězokazcích a dávných božstvech
Příroda

Kateřinská jeskyně vydává svědectví o pravěkých kresbách, penězokazcích a dávných božstvech

  • 1. dubna 2024
Kateřinská jeskyně v Moravském krasu, která v březnu otevřela po zimní pauze, se stává mimořádně významnou archeologickou lokalitou. Díky odborníkům z laboratoře pro radiouhlíkové datování Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR se podařilo datovat další tři pravěké abstraktní kresby nalezené před časem se ve staré Kateřinské jeskyni. To ale zdaleka není všechno – poslední objevy připravily vědcům překvapení: podařilo se najít rytinu připomínající chetitské bohy anebo více než dostatek důkazů o tom, že Kateřinská jeskyně sloužila ve středověku jako tajná dílna na padělání peněz.

Pravěké kresby jsou staré 5200-6500 let

kateřinská jeskyněÚtroby Kateřinské jeskyně v Moravském krasu ukrývají mnohá tajemství. Na zdejších stěnách se nacházejí nejstarší skalní kresby nalezené v Česku. Uhlíky je vytvořili lidé před 5200 až 6500 lety. Jedná se o abstraktní obrazce z čar a teček, takzvanou epigrafiku. A co vlastně zobrazují? To je podle archeologů jedna z nejtěžších otázek. Stěny jeskyně jsou posety dvojitými či trojitými čarami umístěnými vodorovně pod sebou. Ale ani z těch, které na první pohled kdysi něco zobrazovaly, není jasné, co to bylo. Tři epigrafiky vědci zkoumají pod pracovními názvy "Anděl, Tvář a Mozek".

Celkem je na stěnách Kateřinské jeskyně prokazatelně zjištěno 13 pravěkých kreseb a počet pravděpodobně není konečný. Jedna z nově nalezených kreseb – nesmírně zajímavá svým uspořádáním nakreslených čar – se nachází mezi dvěma již dříve datovanými pravěkým kresbami. Část kresby je překryta silnou vrstvou sintru, který se vytváří stovky let, což opět potvrzuje zjištěné stáří. Další dva pravěké výtvarné objekty se nacházejí ve vzdálenější partii Ledové chodby.
 

Tajuplné procesí prastarých bohů

kateřinská jeskyně bohovéMimo tajuplné pravěké výjevy z mezolitu bylo nalezeno několik kamenných pravěkých nástrojů, mimo jiné i šipka ze světlého skandinávského rohovce. Před vynálezem zpracování kovů byly některé druhy rohovců, obzvláště pazourky, surovinou pro výrobu zbraní a nástrojů. Největším překvapením byl nález dvou kamenných destiček s rytinou připomínající procesí chetitských bohů. Nálezy jsou stále zpracovávány a původ některých z nich zatím nebyl objasněn. V letošním roce bude archeologický výzkum ve vnitřních prostorách Kateřinské jeskyně pokračovat.

Lidé do jeskyně vstupovali nejpravděpodobněji z rituálních důvodů. Žili v portálu jeskyně, uvnitř ale ne. Lidé v pravěku věřili, že v podzemí žijí božstva a je možné, že vstupem do nitra jeskyně s nimi chtěli navázat komunikaci. Anebo byl vstup do jeskyně spojen s nějakým dávným rituálem, jehož součástí bylo v podzemí nakreslit uhlíkem značku či obrázek. Při prohlídce Kateřinské jeskyně se můžete nejlépe vcítit do kůže pravěkého člověka, který byl do černých hlubin svým kmenem vyslán.
 

Tajná penězokazecká dílna

minceBěhem minulého roku také pokračoval archeologický výzkum vedený odborníky z Univerzity Palackého v Olomouci, který přinesl další nečekané objevy. Kromě pravěkých a středových střepů byly nalezeny velké kovové pláty s vyraženými otvory po mincích.

V Ledové a Bezejmenné chodbě Kateřinské jeskyně archeologové našli velké množství polotovarů mincí, takzvané "střížky", které nemají ražbu a mnohé jsou různým způsobem poškozené. Hojně se vyskytl také odpad plechů po výrobě. Tento nález dokládá skutečnost, že v prostorách této jeskyně na začátku Suchého žlebu byla zřejmě ve středověku, buď na konci 14. nebo v průběhu 15. století, tajná penězokazecká dílna. Nález tohoto typu v jeskyni je po Čertově díře na Kotouči u Štramberku teprve druhý na celé Moravě. V Čechách je jeskynní penězokazecká dílna známa v Koněpruských jeskyních v Českém krasu. Penězokazectví bylo ve středověku stejně závažné jako hrdelní zločiny a dopadení pachatelé byli odsouzeni k brutálnímu mučení a trestu smrti.


Kateřinská jeskyně zve na prohlídky

kateřinská jeskyněVchod do Kateřinské jeskyně se nachází v hlubokém kaňonu Suchého žlebu nedaleko informačního centra Skalní mlýn. O jejím objevu se vypráví pověst o pasačce a zatoulané ovečce. Pro veřejnost je zpřístupněna a elektricky osvícena od roku 1910. Z celkové délky 950 metrů návštěvníci projdou okruh dlouhý 580 metrů, na kterém spatří například Bambusový lesík s několikametrovými hůlkovými stalagmity či útvar Čarodějnice, který má jeskyně i ve znaku. 95 metrů dlouhý a 44 metrů široký Hlavní dóm je největším veřejnosti zpřístupněným podzemním prostorem v Moravském krasu.

Jeskyně je od dubna otevřena denně mimo pondělí (výjimku tvoří sváteční Velikonoční pondělí 1. 4. 2024) od 9:00 do 16:00 se vstupy každou celou hodinu. Vstupné stojí 140 Kč, snížené 110 Kč. Pro auta i autobusy se nachází parkoviště poblíž pokladny Kateřinské jeskyně – platí se při vjezdu na Skalní mlýn – za ním pokračujte cca 300 m doprava. Mezi Skalním mlýnem a parkovištěm objevíte Dům přírody Moravského krasu, kde vám doporučí, jaká zajímavá známá i utajená místa Moravského krasu navštívit.
Suchý žleb v Moravském krasu Příroda

Suchý žleb v Moravském krasu

Mezi Skalním Mlýnem a jeskyní Balcarka se v délce asi 5 km táhne Suchý žleb. Kaňonem s množstvím jeskyní vede zelená turistická značka od Skalního Mlýna do Vilémovic. Mezi nejkrásnější místa patří Kateřinská jeskyně, Balcarka nebo skalní oblouk Čertův most.

Dům přírody Moravského krasu Příroda

Dům přírody Moravského krasu

Navštivte nově otevřenou zážitkovou expozici o Moravském krasu. Ponořte se v ní do devonského moře, vytvořte si krápníky a jeskyně, proleťte se s netopýry, poznejte lesy, stráně, kytky i zvířata. A jak se žije Krasu s člověkem?

Kateřinská jeskyně – nejrozlehlejší dómy v Moravském krasu Příroda

Kateřinská jeskyně – nejrozlehlejší dómy v Moravském krasu

Jeskyni tvoří dva vzájemně spojené mohutné dómy s přilehlými chodbami. Jeskyně byla pro veřejnost otevřena už v roce 1910. Hlavní dóm je s rozměry 95x44x20 metrů největší veřejnosti zpřístupněnou podzemní prostorou v Moravském krasu.

Jeskynní malba v Kateřinské jeskyni – nejstarší kresba v České republice

Jeskynní malba v Kateřinské jeskyni – nejstarší kresba v České republice

V Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu se nachází vůbec nejstarší kresba na našem území. Jde o "černé čáry" na mohutném kameni, kterému se přezdívá kvůli jeho vrásčitému povrchu Mozek. Vědci se domnívají, že čarami byl kámen patrně umělecky dotvořen před 7 000 lety coby kultovní místo v době kamenné.

Další aktuality

Podzimní Festival otevřených sklepů odzátkuje lahve na Podluží

V pořadí již 34. Festival otevřených sklepů se uskuteční o víkendu 2. a 3. listopadu 2024 ve třech vinařských obcích mezi malovanými sklepy Podluží. Jako na každém z festivalu milovníky čeká návštěva 32 vinařství, které nabídnou ve volné degustaci kolem 370 místních vín. Obce Hrušky, Moravská Nová Ves a Mikulčice spojí obousměrně kyvadlová doprava.
30. říjen 2024 6:00
Gurmánská turistika, Jihomoravský kraj

Netradiční Halloween v brněnském science centru Vida! nabídne speciální program pro dospělé

Vida! je zábavní vědecký park u brněnského výstaviště a je úplně pro všechny. Ale o Halloweenu, ve čtvrtek 31. 10. 2024 od 19:00 se budou ve Vida dít strašné věci a proto je vstup povolen jen plnoletým osobám. Užijte si halloweenský večer v zábavním vědeckém parku s interaktivní expozicí i originálními míchanými nápoji.
28. říjen 2024 11:34
Zážitky, Jihomoravský kraj

Podzim v Brně patří Leoši Janáčkovi: Festival Janáček Brno 2024 a bohatý program Moravského zemského muzea

V rámci mezinárodního hudebního a operního festivalu Janáček Brno 2024 připravilo Moravské zemské muzeum řadu výstav a přednášek, které proběhnou od října do prosince 2024. Tyto akce jsou zároveň příspěvkem k Roku české hudby.
28. říjen 2024 11:00
Kultura, Jihomoravský kraj

Ohavná rebélie na Moravě: Proč chtěli Uhři s Turky a Tatary vypálit Hodonín?

Třicetiletá válka se zapsala krvavým písmem do mnoha míst Rakousko-Uherské monarchie. Jedním z nich byl i jihovýchod Moravy, kde se sice zdejší obyvatelstvo zpočátku zaleklo katolického úspěchu na Bílé hoře, ale pak se místní protestanté a odbojní Valaši přidali na stranu uherského rebela Gábora Bethlena, který se spojil s Turky i Tatary a podnikal ničivé výpady do Horních Uher (Slovensko), na Moravu a napadl dokonce i Dolní Rakousy s Vídní. Jak to vše dopadlo vám vylíčí Kudy z nudy.
25. říjen 2024 9:00
Památky, Jihomoravský kraj

Gourmet Brno 2024: Poznejte špičku brněnské gastronomie

Skvělé chuťové zážitky, originální kombinace, kvalitní suroviny a autentická atmosféra. To jsou podniky, které představuje brněnské informační centrum v nezávislém hodnocení Gourmet Brno 2024! Nejedná se o gastro soutěž, ale výběr toho nejlepšího. V tištěném průvodci, který je k dostání zdarma v informačních centrech i dalších místech, jsou podniky v dané kategorii řazeny abecedně a zvýrazněno je vždy jen první místo.
21. říjen 2024 14:15
Gurmánská turistika, Jihomoravský kraj

Kateřinská jeskyně vydala další tajemství: ulitu plže starou až 12 tisíc let!

Epigrafické a archeologické výzkumy ve staré Kateřinské jeskyni v Moravském krasu běží od roku 2017 a přinesly mimo jiné objev nejstarších kreseb na stěnách jeskyně v ČR, jejichž stáří je až 7200 let. Na jaře se podařilo datovat další dvě neolitické kresby v zadní části Ledové chodby a k dnešnímu dni je tak známo celkem 15 pravěkých kresebných objektů rozmístěných na různých místech Kateřinské jeskyně. Třetím rokem také pokračoval archeologický výzkum uvnitř jeskyně, nedaleko pravěkých kreseb. Významným objevem se staly tři ozdoby – ulity plže zubovce dunajského.
17. říjen 2024 6:00
Příroda, Jihomoravský kraj

Vydejte se za podzimní romantikou do Lednicko-valtického areálu

Podzim je pro návštěvu Lednicko-valtického areálu jako stvořený: jedna z perel pokladnice historického a kulturního bohatství České republiky i celé Evropy ani mimo hlavní sezonu neztrácí nic ze své atraktivity. Nemůžeme sice slíbit, že se jednou z největších parkově upravených krajin na světě budete toulat sami, ale rozhodně tu potkáte méně lidí, než v letních měsících.
13. říjen 2024 10:38
Památky, Jihomoravský kraj

Mamuti v Česku: kde si je prohlédnete pěkně zblízka?

Legendární zvířata, která žila v době ledové na území dnešní Evropy, Asie i Severní Ameriky, známe hlavně díky obrazům Zdeňka Buriana a z knížek Eduarda Štorcha. A také díky seriálu Mach a Šebestová, kde pračlověk pan Huml vařil mamuty s koprovou omáčkou. Jenže jak to s mamuty bylo doopravdy a kde se s nimi můžete potkat?
12. říjen 2024 5:27
Památky, Jihomoravský kraj