Moravský kras severně od Brna patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě. Na celém území je známo více než 1100 jeskyní, z nichž pět je přístupných veřejnosti. Dominantou střední části Moravského krasu je Rudické propadání, kde pod zem mizí vody Jedovnického potoka.
Krasová oblast zaujímá pruh
devonských vápenců severně od Brna. Ráz zdejší krajiny je dán plošinami s množstvím závrtů, které oddělují hluboké kaňonovité žleby. Většina vod, která přitéká z nekrasové části Drahanské vrchoviny, mizí na hranicích vápenců v ponorech do podzemí, kde během dlouhého geologického vývoje vytvořila
složité jeskynní labyrinty.
Severní část Moravského krasu je
odvodňována říčkou Punkvou a jejími zdrojnicemi. Nachází se zde jeskynní
systém Amatérské jeskyně, který s navazujícími jeskyněmi měří přes 40 km, což jej řadí k nejrozsáhlejším jeskyním systémům ve střední Evropě. Ve střední části Moravského krasu je hlavním jeskynním systémem
12 km dlouhé Rudické propadání. Zde mizí pod zem vody Jedovnického potoka a zpět na zemský povrch vyvěrají až u Býčí skály v Josefově.
Na území Moravského krasu je dnes
evidováno přes 1 100 jeskyní. V řadě z nich jsou zachovány doklady dávno vyhynulého života i vývoje lidské společnosti. V
jeskyni Kůlna je doloženo
nejstarší osídlení Moravského krasu člověkem neandertálským z doby před 120 000 lety. Pozoruhodné jsou rovněž nálezy rytin koní a bizonů na koňských žebrech z
jeskyně Pekárny.
V klidové zóně v NPR žijí vzácné druhy organismů. Ze zvířecí říše například sokol stěhovavý nebo rys ostrovid. Z rostlinné říše zde roste jelení jazyk celolistý, kruhatka Mattiolova a další.
Veřejnosti přístupné jeskyně Moravského krasu
Jeskyně, které se mimořádně otevírají párkrát do roka
Velikou zajímavostí je jeskyně
Býčí skála na spodním konci Křtinského údolí, která proslula nálezem halštatského pohřbu. Několikrát do roka se otevírá při
mimořádných prohlídkách veřejnosti.
Dvakrát ročně se otevírá
Ochozská jeskyně v údolí Říčky, nedaleko Ochozu u Brna. Ochozská jeskyně je jednou z nejhezčích krasových jeskyní ve střední Evropě. Byla objevena v roce 1831. Veřejnosti není přístupná v běžném režimu z důvodů nepředvídatelného zatopení podzemní vodou. I pohyb speleologů je zde omezen. Česká speleologická společnost zde však pořádá obvykle dvakrát ročně dny otevřených dveří. Ty probíhají na jaře ke Dni Země (22. dubna) a na podzim ke svatému Václavu (28. září).
Volně přístupné jeskyně
Několik jeskyní je také
volně přístupných veřejnosti. Asi půl kilometru od
Býčí skály (která není volně přístupná) směrem ke Křtinám prochází modrá značka
jeskyní Kostelík. Jedná se o tunelovitou jeskyni vytvořenou kdysi vodami Křtinského potoka, která je zbytkem rozsáhlejšího systému souvisejícího s Býčí skálou.
Na protějším břehu
Křtinského potoka, na začátku Josefovského údolí, se nachází
jeskyně Jáchymka pojmenovaná podle místního poustevníka Joachyma, který zde žil v devatenáctém století. Ve 13 století sloužila jako útočiště obyvatel při vpádu Tatarů na naše území. Počátkem 20. století zde byly objeveny pozůstatky
pravěkých zvířat a mezi nimi dvě kompletní kostry zvířete podobného vlku.
Volně přístupná
jeskyně Švédův stůl v údolí potoka Říčky je známou archeologickou lokalitou a jedním ze tří nalezišť kosterních pozůstatků neandrtálského člověka na našem území. Dosahuje celkové délky
30 m a díky propadlému stropu v zadní části
je celá osvícena denním světlem.
Pod hradem Holštejn najdete nechvalně proslulou
jeskyni Lidomorna, ve středověku využívanou jako pochmurné vězení. Provinilci, které do ní házeli z nádvoří hradu, zemřeli buď při pádu dolů nebo hladem. Do Lidomorny vede turistická
značená cesta z Šošůvky či
Ostrova u
Macochy (červená) nebo
z Baldovce (žlutá). Jedná se o bývalou ponorovou jeskyni Bílé vody. Jeskyně je tvořena velkým
dómem vysokým okolo 17 m s rozměry 25 x 35 m. K dómu se připojují další 4 menší síně.