Až
do poslední listopadové neděle 24. 11. 2024 je možné navštívit
hrad Helfštýn nedaleko
Lipníku nad Bečvou. Jedná se o jeden z nejrozsáhlejších hradů ve střední Evropě s údajně
nejdelšími hradebními zdmi na území České republiky. Velkoryse rekonstruovaná zřícenina rozlehlého hradu nad údolím
Moravské brány prý
nese jméno slezského šlechtice a později loupeživého rytíře Friduše z Linavy. Ten Helfštýn koncem 13. století založil.
Hrad měl
střežit obchodní Jantarovou stezku do Slezska. Mezi Fridušovy významné následovníky v držení
Helfštýna patřili zejména páni z Kravař, Pernštejnové a Bruntálští z Vrbna. V důsledku častých změn majitelů se hrad vyznačuje slohovou různorodostí; v průběhu staletí také docházelo k opětovnému rozšiřování hradního areálu. Hlavní
úprava na gotickou pevnost proběhla na přelomu 14. a 15. století za Lacka z Kravař. Další významnou přestavbu Helfštýna dal kolem r. 1474 provést Vilém z Pernštejna – poté, kdy byl hrad
roku 1468 poškozen vojskem uherského krále Matyáše Korvína.
Helfštýn jako pevná vojenská základna
Úpravu původního středověkého sídla na
rozsáhlý pozdně renesanční dvoukřídlý palác uskutečnili páni z Vrbna. Po
bitvě na Bílé hoře byl
Helfštýn evangelíkovi a představiteli stavů Jiřímu z Vrbna zkonfiskován a připadl kardinálu Františku z Ditrichštejna. Tehdy hrad pozbyl svou sídelní funkci a sloužil jen jako vojenská základna. Pevnost svých hradeb osvědčil
za třicetileté války, kdy
odolal útoku Dánů i Švédů. Avšak již po této válce, r. 1656, byl hrad
Helfštýn záměrně pobořen, aby se nestal eventuální oporou nepřítele. V roce
1763 došlo k definitivnímu
opuštění hradu. Roku 1817 byla střelbou část hradu zbourána. V roce 1945 přešel Helfštýn do rukou státu.
Hrad je letos možné navštívit o víkednech, až do
24. listopadu 2024. Vstupné do hradu je tento měsíc za
80 korun, prohlídka však probíhá bez průvodce, expozice a palác jsou v listopadu již uzavřeny. I tak ale stojí za to se do areálu hradu vypravit. Poslední vstup do hradu je možný
půl hodiny před zavírací dobou.