Zámek Pardubice najdete v samém srdci
města za mohutnými
obrannými valy. Ty jsou samy o sobě výletním cílem – v jejich bujné zeleni najdete kromě odpočinkových zón nejrůznější
zámeckou zvěř – pávy, kozy i veverky. Ujít si nenechte
zámeckou hlásku, ze které je za dobrého počasí krásný výhled. V
zámku je umístěno
Východočeské muzeum se stálou expozicí
numismatiky,
archeologie a rozsáhlou sbírkou
českého skla. Za prohlídku určitě stojí raně renesanční sály s unikátními nástěnnými malbami. Dodnes se dochovalo původní opevnění s
dělovými rondely.
Milovníci historie a hradní architektury si jistě zvolí možnost prohlídky nazvané
Pernštejnská rezidence, která je přenese do časů pozdní gotiky a rané renesance. Tehdy
pardubický zámek a okolní město sloužily jako
hlavní rezidence nejbohatšího šlechtického rodu v Čechách a na Moravě –
pánů z Pernštejna. Během sedmi desetiletí (1491–1560) se na
pardubickém zámku vystřídaly tři generace pernštejnského rodu. Zámek procházel zásadními přestavbami, kterými se zdokonalovaly dvě jeho základní funkce: byl
pohodlným reprezentačním sídlem nejbohatší šlechtické rodiny a zároveň sloužil i jako nedobytná pevnost. Okruh má pět tematických částí, je umístěný v historicky nejhodnotnějších částech
národní kulturní památky a také místech, která nebyla do roku 2022, kdy skončila velkolepá rekonstrukce, přístupná.
Tajuplná Pernštejnská truhla a poklady ve sklepení
Poněkud tajuplná je
Prohlídka pernštejnské truhly. Jedná se o prohlídku, na kterou je nutné se objednat v určitém termínu, který vyhlašuje zámek Pardubice. Po staletí nikdo netušil, že se v
podzemí Zámku Pardubice skrývá
pokladnice – masivní 3,5 m dlouhou a 1 m širokou truhlici z hrubě tesaných fošen pobitou železnými pásy objevil v malém sklepení pod zámeckou kaplí správce zámku teprve ve 20. století. Zachovala se nejen díky stabilnímu klimatu, ale především protože již od
dob Viléma z Pernštejna nemohla vzhledem ke svým rozměrům sklípek opustit. Sloužila jako trezor uchovávající nejvýznamnější listiny, smlouvy, zlato a cennosti. Dimenzovaná byla na
stovky kilogramů zlata a stříbra. Přístup k ní vede přes zámeckou kapli dolů po úzkém točitém schodišti a podzemními chodbami přes několikeré masivní dubové dveře s mohutnými zámky. Samotnou truhlu zabezpečují petlice a mechanické zámky. Kapacita je omezena na 10 osob, prohlídku je
nutné rezervovat e-mailem rezervace@vcm.cz nebo na telefonním čísle 773 819 028. Jestli se prohlídka koná, zjistíte na webu vcm.cz.
Hluboké sklepení pardubického zámku láká dospělé i dětské návštěvníky na výpravu do
světa peněz, pokladů a podivuhodných příběhů. V nové
numismatické expozici se nejen dozví, jak se kníže Svatý Václav zapsal do dějin českých mincí a proč už neplatíme zlatem. Spolu s českým stříbrným tolarem se vydají na dalekou pouť za Atlantik a nahlédnou do tajů medailérského umění. Ti šikovnější si zkusí
vlastnoručně vyrazit svou minci podle tisíc let starého českého denáru knížete Boleslava II. Jádro expozice tvoří trezorová místnost, ve které září poklad stříbrných denárů z počátků české státnosti, nalezený v roce 2015 u Chýště na Pardubicku. Expozice je
přístupná denně, bez omezení.
Výprava do krytu civilní obrany
Také prohlídku
krytu civilní obrany je nutné dopředu objednat. Konají se většinou během víkendu.
Kryt civilní obrany se začal tajně stavět v
severovýchodním rondelu zámeckých valů v roce
1953. K zajištění utajení byli dokonce vystěhováni obyvatelé budovy čp. 4 pardubického zámku (budova Labské brány). Stavba neměla sloužit k ochraně řadového civilního obyvatelstva, ale byla vybudována jako
velitelské stanoviště civilní obrany, tedy štáb, jenž měl řídit činnost ve městě ohroženém radioaktivním spadem po případném útoku. Stavba byla vybavena
telefonem a dálnopisem, tedy vrcholnými telekomunikačními prostředky své doby. Pro dočasné obyvatele kryt poskytoval strohá sociální zařízení,
sprchy,
vojenská lůžka. Voda se získávala z
vlastní studny, objekt byl napojen na vnější zdroj elektřiny a má i svůj generátor. Vytápění zde, s výjimkou telefonní ústředny, nebylo. Teplota v krytu se v průběhu roku pohybuje mezi
10 a 15 stupni Celsia a je velmi stabilní.
Svět krásy moderního skla
Pardubická
sbírka moderního českého skla je u nás i v zahraničí respektovanou kolekcí jak svojí početností, tak kvalitou zastoupených exponátů. Nová stálá expozice v jižním křídle zámku představuje originální díla i design českých sklářských výtvarníků od
druhé poloviny 50. let 20. století až do současnosti. Ve dvou velkých sálech je vystaveno více než 160 exponátů, které se v historii oboru řadí ke špičkovým výtvorům i v mezinárodním kontextu. Vystavená díla dokumentují odlišné trendy a dobové výtvarné koncepce a zároveň je možné sledovat i postupný
autorský vývoj a proměny práce nejvýznamnějších osobností českého ateliérového skla.
Architektky Regina Loukotová a Klára Doleželová z pražského ateliéru GEM architects zde vytvořily
imaginární podobu města, která poskytuje divákům příležitost pro rozvíjení fantazijní představivosti. Jsou zde „moderní periferie“ s plastikami v odlehčených
konstrukcích věžových „mrakodrapů“, zavěšené vitráže plující ve výšce nad návštěvníky, temná pasáž s kójemi se zářícími poklady,
„náměstí“ s rozměrnými dramatickými kompozicemi či místo pro rozjímání –
„kostel“ s monumentální plastikou křišťálového betléma. Při procházce expozicí vás obklopí krása a elegance skleněných objektů, proměňujících se světlem v různých úhlech pohledu. Expozice má být skutečným
zážitkem pro smysly a zároveň oslavou tvůrčích schopností českých umělců – sklářských výtvarníků.
Výstup na hlásku
Od července 2022 se otevřel návštěvníkům
nový pohled na
Pardubice na věži zdejšího zámku. Samotný výhled z hlásky se nezměnil, doplnila jej ale
panoramata se zakreslenými dominantami krajiny, dalekohledy, světelné panely se zajímavostmi o městě a přírodě i speciální kuličková dráha. Z hlásky je při dobrých rozptylových podmínkách
minimální dohled 20 km. Na severní straně je vidět
Kunětická hora s hradem, elektrárna Opatovice nad Labem a
Hradec Králové. Z východní partie lze spatřit
historické jádro Pardubic, z jižní strany Zelené Předměstí,
Železné hory a ze západního pohledu sídliště Polabiny, zbytky rybniční soustavy kolem
Lázní Bohdaneč a elektrárnu Chvaletice. Na vyhlídku věže vede 172 schodů. Ve třetím patře se nachází expozice
archeologie, ve čtvrtém depozitář textilu, v pátém depozitáře
zoologie a paleontologie, v šestém depozitář zoologie a
ornitologie a v
sedmém samotná
vyhlídka.