Hrad Bezděz zcela mimořídně vystaví o Velikonocích od 19. do 22. dubna vzácné dřevořezby z bezdězské Křížové cesty. Vidět je bude možné v gotické hradní kapli. Jedná se o tři zastavení: III. Ježíš klesá pod křížem poprvé, V. Šimon Kyrenský pomáhá Ježíši nést kříž a XIV. Tělo Kristovo je kladeno do hrobu.
Dřevořezby se ztratily v druhé polovině 20. století z kapliček a později na hradě z Purkrabství. Tři vrácené výjevy z ukřížování Ježíše Krista byly nákladně restaurovány a vloženy do původních rámů ze 17. století.
O Velikonocích bude hrad otevřen od 10:00 do 16:30 hodin. Přístupný bude také královský palác s kaplí a množstvím gotických architektonických detailů, purkrabský palác a další části hradu. Návštěvníci mohou vyšplhat na Velkou věž s rytířskou síní v nejvyšším podlaží s jedinečným výhledem na široké okolí – z Bezdězu lze spatřit nejen blízké Máchovo jezero či nedaleký Ještěd, ale při dobré viditelnosti i vrcholky Krkonoš a s dalekohledem dokonce i věž katedrály sv. Víta na Pražském hradě.
Křížová cesta na Bezděz
Kapličky lemující cestu na královský hrad nechala v roce 1686 postavit hraběnka Marie Anna z Valdštejna. Kapliček je celkem patnáct a lemovaly cestu desetitisíců poutníků, kteří přicházeli na Bezděz, aby se poklonili černé Madoně Montserracké, která sem byla přinesena v roce 1666 řádem montserratských benediktinů. Kapličky byly vyzdobeny nejprve malbami a později dřevořezbami s výjevy ukřižování Krista – Křížovou cestou od neznámého autora. Dřevořezeb bylo čtrnáct, v patnácté kapličce u brány hradu byla umístěna soška Panny Marie.
Dřevořezby v kapličkách přežily nejenom celé 18. a 19. století, ale i druhou světovou válku. V průběhu padesátých a šedesátých let 20. století se ale začaly ztrácet a tak je tehdejší kastelán Bezdězu postupně vynosil na hrad, kde byly vystaveny v Purkrabském paláci, i zde se ale pravděpodobně některé ztratily a proto byly zbývající – celkem jedenáct – odvezeny do Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.
Kastelán hradu pan Jurička objevil roku 2014 v prostorách hradu zastavení XIV. – výjev Kladení Krista do hrobu. Dřevořezba pochází z konce 17., či začátku 18. století a považovala se od cca 60. let minulého století za ztracenou. Dochované reliéfní dřevěné desky jsou vyrobeny z borového dřeva v tmavě hnědém tónu. Reliéfy jsou vsazeny do širokého, mohutného rámu, v jehož spodní části je vsazen pás světlejšího dřeva s textem – názvem výjevu.