Slávu klatovských karafiátů prý založil
rytmistr baron Volšanský, když se po skončení napoleonských válek v roce 1813 vrátil do rodného města a z francouzského Nancy si na památku přinesl semínka zvláštní květiny, kterou prý do té doby na
Šumavě nikdo neviděl. Vy si je můžete každý rok prohlédnout například při
Klatovské pouti.
Karafiáty, atrakce i zázraky
Netrvalo dlouho a karafiáty si z
Klatov začaly prorážet cestu do světa. Obdivovali je například návštěvníci
Jubilejní výstavy roku 1891 v Praze, v
Klatovech se pravidelně konají výstavy. A že kvetou hlavně v červenci,
prohlídku květinové výstavy můžete spojit s výletem na
Klatovskou pouť. Ta každý rok připomíná
výročí klatovského zázraku, kdy se v červenci 1685 na čele
Panny Marie Klatovské na obraze v
gotickém kostele Panny Marie objevily krvavé slzy.
Od
pátku 12. do neděle 14. července vás čeká bohatý program se vším, co ke správné pouti patří. Na Erbenově náměstí se rozloží pouťové trhy a atrakce, na
náměstí Míru se bude tradičně konat
staročeský jarmark.
V zahradě proti
Vlastivědnému muzeu Dr. Hostaše budou k vidění překrásně
rozkvetlé karafiáty mnoha barev, druhů a vůní. Tradiční program čeká v
sobotu věřící v
arciděkanském kostele Narození Panny Marie.
Co ještě navštívit a zažít v Klatovech?
Zahrádkáři v tom mají jasno:
klatovské karafiáty jsou vděčná trvalka. Mezi trvalky by se mohly zařadit i oblíbené výletní cíle v
Klatovech. O
Černé věži,
katakombách a
barokní lékárně U Bílého jednorožce jsme se zmínili již v úvodu. V teplých a slunečných dnech vám možná přijde vhod
klatovské koupaliště, a pokud se slunce schová za mraky, tak
krytý plavecký areál s toboganem a řadou dalších atrakcí.
S klatovskými karafiáty souvisí i jedna z galerií posledních let –
Pavilon skla v muzejní zahradě. Vznikl přibližně před padesáti lety právě pro výstavy oblíbených květin, ale později se změnil v depozitář. Po revitalizaci podle projektu studia
Ateliér 25 architektů Martina Kožnara a Jiřího Bízy v něm je od roku 2014 vystaveno více než
500 kusů skla ze
slavné šumavské sklárny Lötz. Ta působila v
Klášterském Mlýně kousek od
Kašperských Hor a na konci 19. a v prvních desetiletích 20. století patřila k absolutní světové špičce. V pavilonu se příležitostně konají výstavy českého i zahraničního skla.