Stříbro bylo dlouho nejvýznamnějším mincovním kovem Rakouska-Uherska a s trochou nadsázky se dá říci, že
kousek stříbrné rudy z příbramských dolů by se v 19. století našlo
v každé peněžence po celé rakouské monarchii. Výstava proto představuje nejen historii dolování a stříbrnou rudu v jejích nejrůznějších podobách, ale především
tuzemská platidla od 18. do poloviny 20. století.
Většina
vystavených mincí je vyražena ze stříbra nebo mědi. Největšími exponáty jsou
tolary o průměru přes 40 mm a váze téměř 29 gramů, naopak nejmenší je slezská grešle z tenkého stříbrného plíšku, vážící jen o něco málo přes půl gramu. Mincím podobné medaile představují
příležitostné ražby k nejrůznějším významným výročím a událostem. Naleznete zde například zlatník ražený v roce 1875 na památku dosažení 1000 m svislé hloubky na dole Vojtěch či medaile z 18. století propagující místní doly.
Výstava by nebyla úplná, kdyby vedle mincí nebyly vystaveny také
bankovky, ta nejstarší pochází z roku 1849. Obdivovat můžete bankovky
z období první republiky, peníze z
terezínského ghetta, papírovou korunu (zavedenou při měnové reformě roku 1953) či
platidla z tábora nucených prací Vojna. Nechybí ani další předměty související se světem peněz – dlužní úpisy, dluhopisy, kolky, losy nebo válečné i poválečné výdejní lístky na potraviny.
Na výstavě nechybí ani
ukázky úschovy peněz – z 18. století pochází masivní
železná pokladnice či nejrůznější peněženky z 19. a 20. století ve formě váčků a
kabelek z kůže, textilu i papíru, jednoduché či náročně zdobené.