Mapu republiky sleduje Správa
KRNAP dlouhodobě a využívá dostupné moderní technologie. Poslední roky ji krkonoští botanici zaměřují i s pomocí dronů. Cílem monitoringu je
pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima a vegetaci v závětrné oblasti Studniční hory a zda a jak se mění výška sněhu a jeho rozložení v čase.
Mapa republiky přitahuje vědce řadu let. Nejprve s použitím technologie GPS a nyní i s dronem odborníci
přesným zaměřením terénu bez sněhu i terénu se sněhovou vrstvou a jejich porovnáním získávají nejpřesnější možná data.
Místní znalci i odborníci se shodují na tom, že množství sněhu, které v průběhu letošní zimy v
Krkonoších (zejména v nižších částech hor) napadlo, nebylo velké. I přesto na tradičním sněhovém poli, které botanici Správy
KRNAP sledují, naměřili začátkem března
maximální výšku sněhové pokrývky 7,74 m. Zatím absolutní maximum sněhové pokrývky tohoto sněhového pole bylo 15,7 metru v roce 2000 a naopak minimum 5,4 m v roce 2014. Odtávání sněhu na
Mapě republiky ovlivňuje kombinace několika faktorů. Záleží hlavně na četnosti a intenzitě srážek, čím více deště, tím rychleji odtává. Roli hraje také teplota či oblačnost.
Nejdřívé odtává "Podkarpatská Rus", poslední jsou "střední Čechy"
Přestože leží na jižním svahu, který odtává nejdříve,
sníh zde zůstává prakticky nejdéle v
Krkonoších. Důvodem je modelace terénu a větrné proudy anemo-orografického systému Bílého Labe, které zde pravidelně ukládají obrovská množství sněhu. Sněhová vrstva pak dosahuje mnohametrové výšky.
Jak sněhové pole odtává, ztrácí postupně tvar prvorepublikového Československa – nejdříve odtaje Podkarpatá Rus, potom Slovensko, až nakonec zůstávají střední Čechy.
Charakteristického tvaru sněhového pole
si za první republiky všimli turisté a od té doby se přírodnímu útvaru začalo přezdívat
Mapa republiky. Protože se dnes nachází v I. zóně národního parku, pěšky se přímo k ní návštěvník hor nepodívá.
Dobře viditelná je ale od
Chalupy na Rozcestí nebo z cesty mezi
Výrovkou a
Památníkem obětem hor v sedle mezi Luční a Studniční horou. Díky svému charakteristickému tvaru a barvě je vidět i z dalekého
Podkrkonoší.
Poznejte Mapu republiky v Krkonoších, unikátní místo připomínající Československo s pozoruhodnými vlivy na mikroklima a vegetaci.
Název 'Mapa republiky' odkazuje na tvar sněhového pole na Studniční hoře, který připomíná mapu Československa.
Sníh na Mapě republiky zůstává nezvykle dlouho kvůli své poloze na jižním svahu a vlivu anemo-orografického systému, který tam ukládá sníh.
Maximální výška sněhové pokrývky byla naměřena 15,7 m v roce 2000 a minimum 5,4 m v roce 2014.
Pro monitorování se využívá GPS a v posledních letech i drony pro získání přesných dat o sněhové vrstvě.
Odtávání ovlivňuje kombinace faktorů jako intenzita srážek, teplota a oblačnost.
Cílem je pochopit vliv sněhové pokrývky na mikroklima a vegetaci v této oblasti a sledovat změny v čase.
Mapa republiky je dobře viditelná od Chalupy na Rozcestí nebo z cesty mezi Výrovkou a Památníkem obětem hor.