Sokolnictví má na
Pražském hradě tradici již několik set let, a proto plánuje Správa Pražského hradu tuto profesi více přiblížit lidem. V roce 2018 byl na Hradě opraven
Dům sokolníka, kde se v sezóně 2019 otevře
speciální expozice věnovaná sokolnictví. Otevřená bude na objednání, pro menší skupiny návštěvníků a kolektivy dětí.
Nenápadný
sokolnický domek s dřevěnou pavlačí se dochoval v původní renesanční a barokní zástavbě jízdárenského dvora, v areálu
Pražského hradu.
Jak přesně je stará stavba vedle
Jízdárny, není známo. První zapsaná informace o tom, že v ní bydlí sokolník, pochází z roku 1620. Ten tam však nepobýval jako jediný: podle písemných záznamů dům později sloužil i
hlídači vodního příkopu a po něm tu bydlel tesařský polír. Na konci 17. století zde našli domov
tři lovčí a poté byl dům vyčleněn potřebám císařského dvora. V první polovině 18. století tu žil i
řezník, který měl pronajatá nedaleká jatka. Během 19. století pobýval v domku i
kaprál místní vojenské posádky, protože celý dvůr sloužil k vojenským účelům. Posledními obyvateli sokolnického domku pak byli ve 20. století
zaměstnanci Hradu.
Své místo má sokolník na
Pražském hradě i dnes. Kromě
plašení holubů, které je pro
káně Stefana a sokolníka Ladislava Hokra prioritou, dravec a jeho pán také pomáhá zabezpečit hradní půdy před kunami, a před nezvanými hosty brání i zahrady.