Na Pražském hradě si v září opět prohlédnete korunovační klenoty

Na Pražském hradě bude vystaven soubor Českých korunovačních klenotů. Výstava se bude konat ve Vladislavském sále Starého královského paláce od 18. do 29. září 2025. Tématem letošní expozice bude jejich osud za druhé světové války.

Září má vůni začínajícího podzimu, zvuk školních zvonků a barvy dozrávajících sadů, ale v českých dějinách rozhodně nepatří k ospalým obdobím. V zářijovém kalendáři najdeme korunovace a sňatky panovníků, objevy přírodních pokladů i památek, zápisy do seznamu UNESCO, začátky velkých staveb a dopravních projektů, sportovní i kulturní premiéry a také okamžiky, které poznamenaly osud celé země. Vypravte se s Kudy z nudy po stopách zářijových příběhů!

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Od svého založení na konci 9. století palác narůstal a měnil se do své současné podoby. Původní dřevěné stavení s kamennou podezdívkou přestavěl na počátku 12. století kníže Soběslav na kamenný románský palác. Jeho zbytky se zachovaly v podzemí dodnes.

Kdyby existovalo české království, vídali bychom korunovační klenoty častěji. Jenže krále ani královnu nemáme, a tak Svatováclavská koruna, žezlo, jablko i korunovační plášť odpočívají téměř trvale tam, kde je nikdo nevidí: hluboko ve zdech svatovítské katedrály na Pražském hradě. Kdo to rozhodl a jak složité je české korunovační klenoty dostat na denní světlo? A jak to mají zařízeno v jiných zemích?

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Karlova univerzita, Karlův most, Karlštejn – slavné české památky nesou jméno svého zakladatele, nejvýznamnějšího evropského panovníka pozdního středověku. Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha) byl jedenáctý český král, vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Římsko-německým králem se stal od července 1346 a od roku 1355 císařem římským. Byl také italský (lombardský) král od roku 1355, burgundský (arelatský) král od roku 1365, moravský markrabě v letech 1333 až 1349 a lucemburský hrabě v období let 1346 až 1353. Byl to první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské, a byl posledním korunovaným burgundským králem. Stal se tak osobním vládcem všech království Svaté říše římské.

Příběh hlavního hradního komplexu v ČR a lidí s ním spojených, tedy panovníků a prezidentů přes šlechtice a dvořany, proslulé umělce, stavitele, architekty či vědce až po řemeslníky a služebnictvo, vám představí expozice Příběh Pražského hradu ve Starém královském paláci na Pražském hradě.

V nové pokladnici katedrály sv. Víta i v depozitářích Metropolitní kapituly na Pražském hradě se nachází tzv. Svatovítský poklad. Jde o sbírku více než 400 předmětů vysoké historické a umělecké ceny. K nejvzácnějším patří půlmetrový zlatý relikviářový kříž, který se používal při korunovacích.

Korunovace jsou v naší době neobvyklou událostí. Máte pocit, že patří spíš do pohádek? Tak se na lehce pohádkovou korunovační cestu vypravte s Kudy z nudy: třeba na první korunovaci v katedrále sv. Víta na Pražském hradě, anebo na tu poslední. A pozveme vás i jinam, třeba na korunovaci Marie Terezie anebo na korunovace, které se konat měly, ale vlastně k nim nikdy nedošlo.

Český kníže sv. Václav byl zavražděn ve Staré Boleslavi 28. září 935. Pozůstatky zavražděného kralevice leží na Pražském hradě v katedrále sv. Víta ve svatováclavské kapli. Svatý Václav je hlavním zemským patronem a den výročí jeho zavraždění se od roku 2000 slaví jako státní svátek – Den české státnosti. Oslavte i vy tento mladý svátek výletem do míst, která jsou se svatováclavskou legendou spojena anebo vyrazte za zajímavou kulturní akci. Z tipů portálu Kudy z nudy si jistě vyberete.

Jak dobře znáte Pražský hrad? Víte, kde mezi stovkami oken najdete ta, která patří Vladislavskému sálu? Kdy vznikl, proč se jmenuje právě Vladislavský, k čemu všemu sloužil a jak vypadal v minulých staletích? Vypravte se s Kudy z nudy na výlet hluboko do minulosti, do časů končící gotiky a počátků renesance. Tehdy se zrodil reprezentativní prostor, dnes pevně spojený s českou státností.