Výstaviště Praha Holešovice otevře
v pátek 19. ledna multimediální
výstavu věnovanou nizozemskému
malíři Hieronymovi Boschovi. Pořadatelé se snažili shromáždit veškeré existující informace o životě a dílech Bosche, včetně nejfantastičtějších verzí. Multimediální část je opravdovým
karnevalem příšerných a zároveň atraktivních postav malíře. Můžete si zde zblízka prohlédnout ten fantasmagorický
svět slizkých plazů, břichatých příšer, ryb s lidskýma nohama, lidí se sudy místo břicha a stvoření ve tvaru pavouků. Svět na jeho dílech je plný podivných deformovaných bytostí, děsivých pekelníků a jiných, takřka
hororových postav. Proslulý
triptych Zahrada pozemských rozkoší, jenž zobrazuje lidstvo jako nenapravitelné hříšníky, se stal symbolem středověku. Zvláštní autorův svět si lze na výstavě prohlédnout
do nejmenších detailů.
Boschovy obrazy od věků fascinovaly diváky, jeho díla sbíral pro duchovní rozptýlení také španělský král Filip II. Je nesnadné určit, co vlastně znamenají motivy a symboly, které Bosch maloval. Jeho obrazy jsou plné
ezoterní symboliky, ve které pozorný divák nalezne
odkazy na historii okultní tradice od Starého Egypta, přes antický svět až vrcholný středověk. Boschovo dílo zároveň zrcadlí i naděje a obavy středověku – odraz lidského bláznovství a
falešný ráj, jehož zdánlivá krása vede lidstvo do zkázy a prokletí. Vypráví o hříchu a
bláznovství, což přímo popisuje univerzální stav lidstva, jehož
společným osudem jsou ohně pekelné. Maloval
krajiny zamořené ďáblem, sny a noční můry. Ve svých vrcholných dílech Bosch však představuje daleko hrůznější typy postav. Mnohé z nich vykazují výstřední
sloučení lidských a zvířecích prvků – středověké koncepce, kde se božsky nařízené zákony přírody zhroutily do chaosu, představují
agonii prokletých duší.
Bosch: vážený občan a člen bratrstva
O životě svérázného umělce se toho ví jen velmi málo. Nenechal po sobě žádné deníky ani jiné písemnosti, o datum jeho narození se dodnes vedou spory.
Pocházel z malířské rodiny a za svého života byl velice
váženým občanem svého města. Z jeho sociálních poměrů a z obsahu díla můžeme usuzovat na vzdělaného, scestovalého a dobře všeobecně informovaného člověka. V letech 1486 až 1487 se Bosch stal
členem bratrstva Panny Marie při katedrále sv. Jana. Bratrstvo bylo založeno již v roce 1318 a v 1. století svého trvání byla jeho činnost zaměřena na oslavu kultu Panny Marie. Boschovo významné postavení v bratrstvu mu umožnilo získat povolení k uspořádání slavnostní hostiny zvané
Labutí slavnost ve svém domě (jako hlavní chod se podávala labuť). Podobnou hostinu mohli uspořádat jen velmi vážení členové bratrstva, neboť pojídání labutí patřilo ke zvláštním výsadám šlechty, udělené bratrstvu v 15. století.
Bratrstvo prokázalo značnou životaschopnost a
existuje dodnes. Hyeronimus Bosch byl ženatý, avšak děti neměl.
Zemřel v srpnu 1516 ve věku přibližně 66 let.
Rok 2016, na který připadlo
500. výročí jeho úmrtí, byl v Evropě vyhlášen rokem Bosche. Jednou z hlavních akcí připomínající toto výročí je právě velká
výstava Oživené vidění, která putuje po evropských městech a
od 19. ledna do 5. května 2018 bude k vidění v
Praze.
Vstupné na výstavu je rozdílné ve všední den a o víkendu. Od
pondělí do pátku stojí dospělé 250 korun; studenti, žáci a důchodci zaplatí 200 Kč a rodinná vstupenka přijde na 650 Kč.
O víkendu stojí vstupné dospělého 300 Kč, snížené je ve výši 250 Kč a rodinné za 750 Kč. Otevřeno je
denně od 10 do 20 hodin.