Karolinum, Betlémská kaple a Planetárium ve Stromovce: nejznámější stavby Jaroslava Fragnera

Připomeňte si s námi vynikajícího architekta, malíře, návrháře a pedagoga Jaroslava Fragnera. Narodil se v roce 1898 v Praze, architekturu studoval na ČVUT u profesora Antonína Engela, ale pak studia pro neshody s vyučujícími přerušil. Studium zakončil až v sedmatřiceti letech v mistrovské třídě na Akademii výtvarných umění u profesora Josefa Gočára.

Fragnerův záběr byl široký: projektoval funkcionalistické vilky, továrny i městské paláce, po druhé světové válce se zaměřil na rekonstrukce historických památek a také pedagogickou činnost. Působil jako profesor a rektor na Akademii výtvarných umění, v jeho ateliéru studovaly například Věra Machoninová nebo Eva Jiřičná.
 

Pražské galerie a obnovená Betlémská kaple

Josefa Fragnera připomínají v Praze dvě galerie: výstavní síň Spolku výtvarných umělců Mánes, kde byl dlouholetým předsedou skupiny architektů a posléze předsedou celé instituce, a galerie Jaroslava Fragnera na Betlémském náměstí. Galerie zaměřená na architekturu spolupracuje s řadou evropských architektonických galerií i s uměleckými a technickými vysokými školami. V těsném sousedství stojí Betlémská kaple, původně zbořená v 18. století, kterou Jaroslav Fragner společně se sousedním domem pro kazatele obnovil jako věrnou repliku podle dobových plánů a vyobrazení. Místo, kde kázal Mistr Jan Hus, se v návaznosti na univerzitní tradice stalo slavnostní aulou Českého vysokého učení technického.
 

Planetárium ve Stromovce

Obsah se mění, ale tvar a forma jsou stejné ...Planetárium ve Stromovce, postavené podle návrhu architekta Jaroslava Fragnera, bylo slavnostně otevřeno v listopadu 1960. Objekt Planetária byl navržený Jaroslavem Fragnerem jako centrální stavba ve formě kruhového chrámu (tholos). 

V pražském Planetáriu můžete na největší promítací ploše v republice pozorovat hvězdy, ať je venku tma nebo světlo, jasno nebo deštivo.  Můžete se podívat nejen na filmy o vesmíru, ale i na jiné dokumenty a pohádky pro děti. Planetárium nabízí nově od sezony 2025 také interaktivní expozice a trenažéry, které simulují vesmírné prostředí.
 

Karolinum

Rekonstrukce areálu Karolina, sídla Karlovy univerzity, se protáhla na několik desítek let. Konce stavebních úprav se Fragner nedožil, ale pro Prahu zachránil skutečný poklad: komplex s gotickým jádrem, která univerzita využívala více než 600 let, je v kontinentální Evropě ojedinělý. Karolinum se sice dočkalo 20. století, ale jako ruina, které hrozilo zřícení. Rekonstrukce se plánovala už za první republiky, nakonec se jí až po druhé světové válce ujal Jaroslav Fragner.
 

Movila, Orvila a další vily v Posázaví

Za první republiky Fragner navrhl řadu funkcionalistických vil a vilek; několik jich dodnes můžete vidět v Nespekách kousek od Poříčí nad Sázavou. Architekt si klidnou vesnici v Posázaví natolik oblíbil, že tu nakonec v roce 1940 postavil jednu vilku i pro sebe a na památku po něm pojmenovali i jednu z ulic. Z Fragnerovy ulice uvidíte ale jen vstupní části vilek, průčelí staveb směřují k řece – a tak je mnohem lepší vydat se na procházku po břehu Sázavy. Pro svou ženu, tanečnici a choreografku Milču Mayerovou, navrhl Fragner vilku se soláriem. V sousedství stojí takzvaná Movila, letní vila právníka J. Moráka a vlastní architektův domek, čtyřlístek doplňuje Orvila, rekreační vila továrníka Orlického z roku 1940. Ta za minulého režimu sloužila jako rekreační středisko ministerstva zahraničních věcí, nyní opět patří potomkům původních majitelů.
 

Paláce, školy a továrny

Protiváhou letních vilek byly Fragnerem navržené továrny a velké městské kancelářské, školní a průmyslové komplexy, například továrna Léčiva v Dolních Měcholupech, budova gymnázia v Českém Těšíně, palác pojišťovny Merkur v pražské Revoluční ulici, Loděnice ČKD v Praze-Libni anebo industriální areál elektrárny Elektrárenského svazu středolabských okresů (ESSO) v Kolíně. Její dominantou byl tehdy nejvyšší komín v Čechách.

V Kolíně Fragner projektoval také moderní vilu ředitele elektrárny ESSO Václava Budila, obytné domy a administrativní budovy, dále Budilovu letní vilu v Kostelci nad Černými lesy a další průmyslové objekty v Uhlířských Janovicích.