Jejich objevení bylo jednoduché, osudy však složité. Josef Kovář sice nemohl tušit, co se kolem dokumentu rozpoutá, ale dobře věděl, že tehdejší majitel
Nepomuku a
zámku Zelená Hora Jeroným Colloredo-Mansfeld není odkazu české historie nijak nakloněn. Když se proto Kovář koncem roku 1818 dozvěděl, že v
Praze bylo založeno
Museum království Českého, dnešní
Národní muzeum, a je mu možno zasílat příspěvky a dary, neváhal. Když se ten rok panstvo na zimu stěhovalo do
Prahy, vhodil anonymně pergameny do poštovní schránky na Malé Straně společně s cedulkou, adresovanou nejvyššímu purkrabímu hraběti Františku Kolowratovi. Utajení se ale stejně časem prozradilo, zámecký pán Kováře vyhodil a ve vzteku spálil ostatní dokumenty a knihy, uložené ve stejné místnosti jako rukopis. Ten už ale zničit nemohl…
Zrcadlový oltář, prohlídky a nová expozice
Kdy se na Zelenou Horu můžete vypravit? Třeba v
neděli 25. června od 10.30 hodin, kdy bude v
zámeckém kostele Nanebevzetí Panny Marie slavnostně odhalen zrcadlový oltář Václava Česáka. Oživí tak interiér kostela spolu s dalším autorovým dílem, sochou Madony Zelenohorské, která chrání zdejší kostel už téměř dva roky. Mši svatou za účasti biskupa Mons. Radkovského doprovodí duety Edity Adlerové.
Autentické interiéry
zámku Zelená Hora, kde byl v roce 1817 rukopis objeven, můžete vidět při
příležitostných letních prohlídkách s doprovodným programem. Letos jsou naplánované
na sobotu a neděli 1. a 2. července, na státní svátky 5. a 6. července, na pátek 7. a na neděli 9. července. Poprvé v dějinách Zelené Hory budete mít možnost vstoupit do
barokního zámeckého špejcharu ze 17. století a prohlédnout si
novou expozici 200 let s Rukopisem zelenohorským.
Koncert a film
V
sobotu 8. července se na Zelené Hoře koná
benefiční koncert na podporu zámku, kdy v 17 hodin vystoupí operní zpěvačka Eva Urbanová spolu s plzeňským dětským pěveckým sborem Andílci; lístky seženete přes portál plzenskavstupenka.cz. Na druhou část programu, která začne ve 20 hodin na
Zelenohorské poště v Nepomuku, je vstup volný. Zdarma si tak prohlédnete zdejší expozice, zapojíte se do
lidové barokní veselice a nakonec si vychutnáte
barokní ohňostroj. A konečně dobu, kdy na Zelené Hoře trávil základní vojenskou službu v Technickém praporu budoucí spisovatel Miloslav Švandrlík, připomene jak
expozice Zelená Hora a Černí baroni (není však k vidění na zámku, ale v
Městském muzeu!)
, tak
promítání filmu Černí baroni. Na zámek se na něj můžete přijít podívat v
úterý 4. července.
Rukopis a co byste o něm měli vědět
Chcete vidět slavný
Rukopis zelenohorský na vlastní oči? Jeho originál je umístěn v
oddělení rukopisů a vzácných tisků knihovny Národního muzea v
Praze, letos bude výjimečně a prý poprvé vystaven
o víkendu 23. a 24. září v
Muzeu jižního Plzeňska v
Blovicích. Vzácnému spisu se bude věnovat také
výstava uspořádaná k výročí nalezení rukopisu, která v blovickém muzeu
začne 1. září a potrvá až do konce ledna 2018.
Co ještě by vás mohlo zajímat?
- Třeba že o starobylém rukopisu, jeho pravosti a době, kdy vznikl, se dodnes vedou spory. Řada vědců a literátů se dlouhá desetiletí přela o to, zda jde o autentický středověký text nebo padělek z 19. století. Na straně rukopisu byli například Jan Neruda, Božena Němcová nebo František Palacký, proti pravosti díla vystupovali Josef Jungmann, Jan Gebauer a Tomáš Garrigue Masaryk.
- Poslední chemický průzkum ze 60. let 20. století prozradil, že pergamen pochází ze středověku, ale dříve na něm byl jiný text, který kdosi seškrabal.
- Za autory rukopisu byli a jsou považováni spisovatelé Václav Hanka a Josef Linda. Ten první se proslavil a upozornil na sebe objevem Rukopisu královédvorského v září 1817 ve věži děkanského kostela sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem, Josef Linda zase pocházel z Nových Mitrovic, podezřele blízké vesnice na Plzeňsku mezi Nepomukem a Spáleným Poříčím.
- Jak to bylo doopravdy se nikdy nezjistilo, málokdo ovšem ví, že ve své době byly rukopisy nejpřekládanější česká díla 19. století a že ovlivnily řadu dalších autorů.