Praha od začátku proměny prostoru kolem
Národního muzea pracuje s tím, jak ho dále
rozvíjet a doplňovat, minimálně do té doby, než jím budou projíždět znovu tramvaje. Prvním počinem byla výstava v loňském roce, která vyprávěla příběh proměn území a detailně popisovala realizaci aktuálního stavu. Nyní bude prostor doplněn
sochou, jejíž předloha vznikla
ve stejné době jako Nová budova Národního muzea (býv. Federální shromáždění). Socha s názvem
Tvárnice tak dočasně doplní prostor a svým způsobem vytvoří vzpomínku na koňskou bránu, která v těchto místech stávala.
Mohutná
světlá kostka odlehčená zvláštním průřezem byla inspirována
tvárnicí, kterou v 70. letech vytvořil pro dělící dekorativní zeď sídliště v Praze na Pankráci II
otec Martina Zeta (1960), sochař Miloš Zet (1920–1995). Původní tvárnice evokuje na jedné straně skořepinový tvar, inspirovaný
bruselským stylem, který se následně
prosadil do nejširší tvarové produkce československé architektury hluboko do druhé poloviny 20. století. Na straně druhé se divák neubrání pocitu, že Miloš Zet pracoval i s tradicí české kubizující architektury nebo užité tvorby. Objekt tak v sobě koncentruje nejrůznější aluze moderního názoru na architekturu a design a zároveň je reziduem
sochařovy spolupráce s architekty na výstavbě moderního sídliště.
Skryté významy Tvárnice
Současný sochařský objekt Martina Zeta
Tvárnice v sobě, podobně jako
Nová budova Národního muzea, skrývá dvě historická období, shodně v odstupu několika desítek let (
1937/1973,
1970/2019). Pro prostor muzejní oázy je
Tvárnice od sochaře Martina Zet ideální svou monumentalitou. Koresponduje s architekturou bývalého Federálního shromáždění od Karla Pragera a může být připomínkou blízkého
brutalistního a zbořeného Transgasu. Nové dílo Martina Zeta připomíná
kontinuitu naší současnosti, která má mimo jiné kořeny jak v nedávné
totalitní historii, tak v moderním názoru na architekturu a uspořádání městského prostoru. Umístění
Tvárnice Martina Zeta poblíž
Národního muzea může být vnímáno i jako příspěvek k aktuální debatě o
brutalistní architektuře a tématu ochrany těchto památek v širším společenském diskurzu.
Objekt původně vznikl pro p
řehlídku umění ve veřejném prostoru Brno Art Open v roce
2019, kterou v letních měsících jako bienále pravidelně pořádá Dům umění města Brna.Výrobu objektu sponzorsky podpořily firmy Prefa Brno a Stappa mix. Po expozici u
Národního muzea se do budoucna počítá s
trvalejším umístěním Tvárnice
na sídlišti Pankrác II, odkud pochází mateřská „tvárnice“ od sochaře Miloše Zeta, autora mnoha dalších uměleckých prvků a soch na tomto sídlišti.
Program Umění pro město/SOKL
Program hlavního města
Prahy Umění pro město pro podporu současného umění ve veřejném prostoru byl spuštěn roku
2018. V letošním roce se podpora rozšířila i o
časově omezené instalace a krátkodobé umělecké intervence. SOKL (Současnost, Objekt, Komunikace, Lidé) je kurátorský projekt
Galerie hlavního města Prahy ve spolupráci s Institutem pro plánování a rozvoj. Na nově vzniklá prostranství jsou pro časově omezenou expozici vybírána
umělecká díla, která svým obsahem nebo formou
komunikují se svým okolím.