Petřínská rozhledna slaví 130. narozeniny

Dne 20. srpna 1891, tedy před 130 lety,  se veřejnosti poprvé otevřela zmenšená verze Eiffelovy věže. Petřínská rozhledna byla postavená za pouhých pět měsíců na popud Klubu českých turistů.

Od pátku 20. srpna do neděle 22. srpna 2021 připravila organizace Prague City Tourism k připomenutí výročí vzniku rozhledny doprovodný program. Zájemci mohou přijít na přednášky, které povedou pražští průvodci. Na nich se kupříkladu dozví, že na Petříně byla po první světové válce zřízena první radiostanice, nebo to, že během druhé světové války chtěl Adolf Hitler rozhlednu zbourat.

Přednášky se budou konat zhruba každou půlhodinu a budou trvat 15 až 20 minut. Účast na komentované prohlídce je zdarma, nutné je si zakoupit vstupenku na rozhlednu. V prostorách rozhledny je možné navštívit také v červnu otevřené informační centrum a výstavu k historii věže.

Dále se příchozí mohou těšit na herce v dobových kostýmech, kteří se budou procházet v parku a připomenou tak dobu konce 19. století.
 

Barevné nasvícení Petřínské rozhledny

Petřínská rozhledna jako jediná z pražských památek svítí celou noc. Vzhledem k tomu, že je umístěna mimo obytnou zástavbu, její nasvícení nikoho neruší. Městská společnost THMP klade důraz i na to, aby osvětlení rozhledny nezpůsobovalo nadměrný světelný smog.

Dne 24.8. 2021 zazáří z Petřína v barvě modré a žluté. Praha se tak zapojí do projektu „Den nezávislosti Ukrajiny“.

Rozhledna na pražském vrchu je vysoká 58,7 metru a na její vrchol vede 299 schodů. Základní vstupné stojí pro dospělé 150 korun, rodinné pak 350 korun. Návštěvníkům je rozhledna v letním období otevřená denně od 10:00 do 21:00 hodin.
 

Jak vrch Petřín k rozhledně přišel

Když se v roce 1889 členové Klubu českých turistů vypravili na Světovou výstavu do Paříže, podobně jako na jiné návštěvníky v nich zanechala nesmazatelný dojem Eiffelova věž. Domů se už vraceli s neurčitým plánem vybudovat v Praze něco podobného, co by lákalo návštěvníky a nabídlo jim nový zážitek.

Peníze, které klubu zbyly po výletu do Francie, se staly prvním vkladem do kasičky pro výstavbu nové rozhledny. Pražský magistrát poskytl pozemek na nejvyšším vrchu Prahy, na Petříně a začaly se shánět další finance. Bylo třeba postupovat rychle, protože v roce 1891 se v Praze měla konat Zemská jubilejní výstava, ale vize moderního města s rozhlednou, k níž se dokonce bude jezdit lanovkou, dokázala zázraky a oslovila kdekoho.

Jisté podezření mezi všetečnými Čechy sice kvůli podobnosti s pohádkovou postavou barona Prášila vyvolávalo jméno hlavního návrháře konstrukce, inženýra Františka Prášila, ale záhy se podařilo sehnat potřebných 32 000 zlatých. Zajímají vás podrobnější finance? Nejnákladnější byla železná konstrukce, na niž se počítalo s osmnácti tisíci. Zděné základy měly stát tři tisíce, restaurace v přízemí tři a půl, pavilon v prvním patře aneb dnešní nižší vyhlídka patnáct set a na schody a „vytahovadlo“ se počítalo šest tisíc.
 

Už roste!

Přes šedesát metrů vysoká věž podle návrhu architekta Vratislava Pasovského, předsedy Klubu českých turistů, vyrostla neuvěřitelným tempem. Na Petříně se poprvé koplo 16. března 1891, práce byly ukončeny 2. července, 28. července byla rozhledna zkolaudována a 20. srpna 1891 se odehrálo slavnostní otevření pro veřejnost. Od té doby se toho změnilo pramálo, a tak tehdy stejně jako dnes mohli návštěvníci vystoupat nahoru na Petřínskou rozhlednu po 299 schodech (a sejít dolů po stejně dlouhém schodišti, vyhrazeném ovšem jen pro chůzi opačným směrem) anebo se nechat vyvézt výtahem.

Ten v roce 1891 uvezl najednou šest osob a byl poháněn plynem, později byl pohon změněn na elektrický. Ve stejné době jako rozhledna byla zprovozněna i lanovka a po skončení výstavy se na Petřín stěhoval pavilon Klubu českých turistů, postavený dle vzoru vyšehradské obranné věže Špička. Když do něj vzápětí bylo nainstalováno zrcadlové bludiště, získal Petřín další atrakci.

Rozhledna sloužila až do roku 1979 a po dvanáctileté přestávce a opravě se znovu otevřela v květnu 1991, kdy se v Průmyslovém paláci v Holešovicích konala druhá jubilejní výstava.
 

Rozhledna a její stařičké kolegyně

Petřínská rozhledna je otevřená celoročně, a protože od dubna do září je přístupná až do 21 hodin, můžete odtud obdivovat krásy Prahy i ve slavnostním večerním osvětlení. Kdybyste se však pídili po žebříčku pražských rozhleden podle věku, neuspěli byste – ve stověžatém městě totiž odpradávna sloužily k výhledu věže kostelů, které se mezi rozhledny počítat nedají.

Za nejstarší pražskou rozhlednu je tak považována třináct metrů vysoká kamenná věž v parku u empírové usedlosti Cibulka v Praze-Košířích, postavená v roce 1820, z níž je výhled na Motol, tamní nemocnici, rozsáhlé sídliště v Řepích i televizní věž na Strahově.

Vůbec nejstarší rozhlednou v Česku je Minaret v parku lednického zámku v Lednicko-valtickém areálu, dokončený roku 1802. Seznam však nemusí být konečný; pokud se opravy zámku v Uherčicích dotknou i zámeckého parku, mohla by lednický Minaret předstihnout o rok starší romantická rozhledna, která nyní ovšem vypadá jako zřícenina.