Ve druhé polovině srpna,
od 22. do 25. 8., se na
hrad Český Šternberk opět vrátí nezaměnitelný
festival filmů noir, na němž budou tradičně prezentovány zejména americké, britské nebo československé snímky tohoto klasického filmového žánru, které letos poprvé doplní i několik snímků polské provenience.
České pecky: Metoda Markovič a Ošklivá slečna
Program dvanáctého ročníku bude znovu rozdělen do osmi programových sekcí. Návštěvu tohoto
noirového svátku si jeho návštěvníci budou moci zpestřit doprovodnými
koncerty jazzu a swingu na nádvoří Hany Maciuchové nebo projekc
í šestidílného seriálu Metoda Markovič: Hojer (2024) z originální produkce mediálního partnera festivalu, jímž je platforma Voyo. Těšit se mohou na osobní účast režiséra Pavla Soukupa a herců Petra Lněničky a Petra Uhlíka
Událostí bude také premiérové vydání „zapomenutého“ československého snímku v DVD edici, kterou rozšíří komorní drama režiséra Miroslava Hubáčka
Ošklivá slečna z roku 1959, s mimořádnými hereckými výkony Dany Medřické a Karla Högera. V rámci sekce Československý noir uvidí zájemci také 105 % alibi (1959), Mstitel (1959), Pouta (1961),
Desert noir vyprahlých pouští a zapadáků
Letošní hlavní programová sekce se zaměří na
pouštní noir, tedy filmy, které jsou netypicky zasazeny do prostředí vyprahlých pouští a opuštěných zapadáků, např.
Pouštní běsy (1947),
Šátek (1951) nebo
Tahle země není pro starý (2007). Inspirací byla specifická poetika hudební skupiny Still Corners, která svůj styl často popisuje jako desert noir. Spletitá
síť velkoměstské džungle utkaná z táhlých bulvárů,
temných bočních uliček, cigaretovým kouřem zastřených nočních podniků a k nebi se tyčících výškových budov je nejtypičtější lokací noirových příběhů. Vyprávění o
osudovém zločinu, zhoubné vášni a
toxických vztazích našla své místo také ve westernových kulisách.
Detektivky, které psaly ženy a Tech-noir
Dále program nabídne adaptace detektivních románů ženských autorek v sekci
To je vražda, napsala, čímž sleduje zpochybnění časté představy, že drsné detektivky a kriminálky psali jen muži jako Raymond Chandler nebo James M. Cain. Zastoupeny budou například adaptace románů
Very Caspary
Laura (1944) a
Bedelia (1946),
Podnájemník (1944) nebo film
Točité schodiště (1946) podle Ethel Liny White. Patří sem i film Padlý vrabčák (1943).
Speciální sekce pak nabídne tzv.
Tech-noir, tedy temné filmy, kde se dystopická vize budoucí společnosti snoubí se zájmem o technologie. Sem spadá například film
Blade Runner (1982 a 2007),
Gattca (1997),
Terminátor (1984) nebo
Zvláštní dny (1995).
Retrospektiva s Philem Karlsonem a polský noir
Letošní režisérská retrospektiva se zaměří na
Phila Karlsona, jednu z nejvýraznějších osobností amerického filmu noir 50. let. Tradiční pocty hereckým ikonám klasického Hollywoodu, jejichž tváře jsou výrazně spjaty s filmem noir budou patřit herečce Kim Novak ve snímku
Snadný cíl (1954) a Edwardovi G. Robinsonovi jako drsnému otci rodiny Monettiů ve snímku
Dům cizinců z roku 1949.
Jedním z letošních premiérových témat je polský noir, v jehož rámci se představí snímky
Nůž ve vodě (1962),
Smyčka (1957),
Zločinec, který ukradl zločin (1969) a Fízlové (1992).