Připojte se k rozpustilému masopustnímu veselí!

Období od Tří králů do Popeleční středy je časem masopustu. Od Popeleční středy pak následovalo postní období před Velikonocemi, proto byl masopust pro naše předky oficiálním svátkem obžerství a nevázaného veselí. O masopustních rejích z Čech i Moravy jsou dochovány písemné zprávy ze 13. století (i když svátek se slavil již mnohem dříve). Od středověku však mravokárci vystupovali proti rozpustilostem, které se o masopustu děly. Lidem to ale nijak na dobré náladě neubíralo. Karnevalové zábavy se pořádaly na panských dvorech, vesnicích i ve městech.

 

Datum oslav masopustu je pohyblivé, stejně jako u Velikonoc. Vlastní svátky v Čechách trvaly od čtvrtka do úterý. K tradičním dobrotám tohoto období patří koblihy, boží milosti a pochoutky ze zabijačky. Zvláště na tučný čtvrtek si každý měl dopřát tolik mastného jídla a piva, co snesl, aby byl celý rok při síle. Hlavní masopustní zábava začínala nedělí, kdy se konal tzv. „mužovský bál“, kam neměli přístup svobodní mládenci a dívky. Obvykle se tancovalo až do rána i celý následující den. Nejočekávanějším masopustním dnem však bylo úterý, kdy „chodily maškary“, ty bývaly a dodnes jsou velmi rozma­nité. Za doprovodu hudebníků chodily od domu k domu prováděly různé rozpustilé kousky – zvláště spadeno měly na ženy a dívky, ty se obvykle musely vykupovat kořalkou či penězi, jinak hrozilo, že budou pomazány sazemi, případně vhozeny do sněhu.

 

Každá maska měla svůj význam a funkci. Některé, zejména ty zvířecí, mají velmi dlouhou tradici a pocházejí z doby před rozšířením křesťanství. Každá postava vyjadřovala určitý typ, a pro­to bylo někde zvykem je dělit na červené – pěkné, a černé – škaredé. Existuje několik druhů tradičních masek, které se dodnes objevují pravidelně. Patří k nim například medvěd – symbol plodnosti, kterého na provaze vodil medvědář. Démonický živel zemřelých předků symbolizovala postava Žida. Žid v průvodu nemluvil a netančil, jen pobíhal mezi ostatními a trestal je bičem nebo holí. Za nevěstu, cikánku, tanečnice nebo baletky se obvykle přestrojovali chlapci. V průvodu nechyběli čerti a kominíci, kteří ve staveních sbírali vejce, mouku a hrnce se sádlem. K oblíbeným maškarám patřila bába nesoucí v nůši dědka, kobyla – dva mládenci s plachtou a papírovou hlavou koně, Turek, slaměný či strakatý. Z vybraných peněz se zaplatili muzikanti a pití. Taneční zábava končila o půlnoci, kdy se za všeobecného žalu pochovala basa, což symbolizovalo na 40 dní konec tanečních a hudebních veselic až do Velikonoc.
 

A kde se letos můžete připojit k veselému průvodu maškar a užít si jedinečnou atmosféru tohoto bláznivého svátku? Tento víkend vás pozveme například do okolí Prahy, kde se budou v sobotu 15. února konat hned tři masopusty najednou! Zapojit se do průvodu můžete v Suchdole, Úněticích a Roztokách. Všechny masky se sejdou v 16:20 na Holém vrchu, kde je čekají kolové tance.

Masky se však vyskytnou také v pražském Karlíně, na Dlaskově statku u Turnova, v Děčíně, Zubrnicích i Josefově.

V Hlinsku – Blatně, které si drží zařazení svých maškar do seznamu UNESCO se masopustní obchůzky konají také v neděli 16. února. 

I Olomouc letos ožije masopustním veselím. Oslavy Olomouckého masopustu 2020 proběhnou 15. února. Na programu najdete studentskou masopustní party, dětský den, ples a vyvrcholením bude v sobotu zabijačka na Horním náměstí a masopustní průvod městem.
 

V Čechách patří v současnosti k nejproslulejším oslavám masopust v Českém Krumlově, který letos proběhne od 22. do 25. února. Tradiční Poberounský masopust se v Zadní Třebání letos koná 22. února již popatnácté. Masopust začne na návsi zabijačkou, na voze taženém koňským spřežením bude sehrána masopustní fraška a veselí skončí tradičně pochováním Masopusta.

 

Masopustní obchůzky na Hlinecku byly zapsány do Seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Ve vesnicích Studnice a Vortová si tento pradávný obyčej předávají místní obyvatelé z generace na generaci v téměř nezměněné podobě. Obchůzky se v obou vesnicích konají v osbotu 22. února.

Na východní Moravě v obci Strání proběhne festival masopustních tradic v tradičním termínu od 21. do 25. února 2020. Straňanský fašank je proslulý zejména svým mečovým tancem zvaným „Pod šable“, který předvádí skupinky složené z tanečníků, gazdy a kapely. Na festivalu můžete zhlédnout řadu folklórních souborů z tuzemska i ze zahraničí.

Masopust na Slezskoostravském hradě 2020 se bude konat v sobotu 29. února a jeho součástí se již tradničně stanou ukázky lidových zvyků, rej masopustních masek, lidové písničky a spousta dobrého jídla.