Prvním letošním hříbětem Národního hřebčína ve
Slatiňanech je vraná
klisnička Monteria-1. Její matkou je jedenáctiletá klisna 524 Montera, hříbě je jejím čtvrtým potomkem. Monteria-1 je prvním hříbětem plemenného hřebce Sacramoso Samba XIX, který reprezentuje Národní hřebčín Kladruby nad Labem v soutěžích spřežení. V roce 2016 se zúčastnil Mistrovství světa ve čtyřspřeží v Holandsku.
Jméno klisen musí začínat na stejné počáteční písmeno. U klisen používají ve
Slatiňanech a
Kladrubech italská nebo španělská slova, čímž se ctí starošpanělsští a staroitalští předci těchto koní.
V
Hřebčíně Slatiňany se právě v den narození prvního hříběte konaly halové závody spřežení. Spřežení vraníků z domovského hřebčína vedené Petrem Novákem ovládlo nejprestižnější kategorii a to soutěž čtyřspřeží. Celkem se v národním hřebčíně ročně rodí kolem osmdesáti hříbat. V Hřebčíně Slatiňany se v příštích měsících očekává narození dalších třiceti devíti
starokladrubských koní.
Do národního hřebčína bude možné v nejbližší době zavítat v rámci
mimořádných prohlídek pro veřejnost ve dnech
28. 2. – 6. 3. o jarních prázdninách pro okres Pardubice.
Klisničky čeká ohlávka, později pak výcvik
Mláďata zhruba za týden dostanou ohlávku a začnou si zvykat na uvazování ke žlabu. Budou se muset také naučit zvedat nohy kvůli čištění. Hříbátka s matkami zůstávají
půl roku, pak je čeká cesta na odchovnu a tříletý základní výcvik. Koně si nejprve zvykají na sedlo, poté dostanou i chomout a zapojí se do zápřahu. První podkovy hříbě dostane až během výcviku, tedy zhruba ve třech letech. Starokladrubské koně si pořizují
kupci převážně z tuzemska, Německa a Rakouska.
Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem je unikátní chovem plemene
starokladrubského koně. Stádo je jedinou živou národní kulturní památkou České republiky. V létě 2019 byl chov starokladrubských koní spolu s jedinečnou
krajinou určenou pro chov a výcvik tohoto plemene zapsán na
seznam UNESCO.
Starokladrubští koně jsou všestranní a oblíbení pro svoji
mírnou povahu. Typičtí jsou svojí
klabonosou hlavou a velkýma očima. Je to jediné původní plemeno chované na našem území. Hodí se
pod sedlo i do spřežení. Koně bývají například součástí ceremonie oslav hradní stráže nebo se využívají při státních návštěvách. Starokladrubské koně vlastní i
dánský a švédský královský dvůr.