Navštivte domov vraných starokladrubských koní. Prohlídka zahrnuje stáj plemenných hřebců, stáj klisen, kde jsou v jarních měsících k vidění naše nejmladší hříbata; kočárovnu, historickou sedlovnu rodu Auerspergů.
Hřebčín Slatiňany je od roku 1992 součástí
Národního hřebčína Kladruby nad Labem. Nachází se ve východních Čechách u města
Chrudim, nedaleko
Pardubic. V Hřebčíně Slatiňany je středisko Ústřední evidence koní, středisko chovu koní, středisko obchodu, středisko výcviku, středisko rostlinné výroby a středisko správy budov.
Plemenní hřebci jsou ustájeni v prostorných boxech, plemenné
klisny bez hříbat jsou na vazných stáních, klisny s
hříbaty v boxech nebo na volné stáji. Ve výcvikovém středisku se provádí
výcvik hřebců a klisen (pod sedlem i v zápřeži), ukončený
zkouškami výkonnosti a
výcvik starokladrubských koní, určených k prodeji, pod sedlem a v zápřeži.
Ve
Slatiňanech se můžete zúčastnit
komentované prohlídky stájí, jejíž součástí je mimo jiné prohlídka
kočárovny, historické
sedlovny rodu Auerspergů a výcvikového střediska.
Z historie starokladrubských koní
Hřebčín ve Slatiňanech byl postaven roku
1898 knížecí
rodinou Auerspergů. Ti chovali honební koně, kteří byli určeni pro parforsní hony. V pozdější době se z těchto honů vyvinuly dostihy a ve stájích byli
chováni i dostihoví koně. Od roku 1992 je slatiňanský hřebčín součástí
Národního hřebčína Kladruby nad Labem a nachází se na severním okraji města v zámeckém parku.
František Bílek a starokladrubský vraník
Po rozpadu Rakousko-uherské monarchie, díky české antipatii ke všemu co souviselo s Habsburky a porobou, bylo rozhodnuto historické stádo kladrubských běloušů a vraníků zlikvidovat. Koncem
30. let minulého století se
prof. František Bílek pokusil shromáždit
poslední zbytky vraného stáda v hřebčíně v Průhonicích u Prahy. Vzhledem k malému počtu dochovaných jedinců nebylo možno pokračovat v čistokrevné plemenitbě a tak se prof. František Bílek rozhodl k odvážnému kroku –
regeneraci starokladrubského vraníka. V září roku 1945 byli koně ze Státního pokusného hřebčína z Průhonic u Prahy po kopytě převedeni do bývalých zámeckých stájí ve Slatiňanech, kde se pokračovalo v regeneraci. Regenerace byla ukončena v roce 1973 a následovalo udržovací šlechtění starokladrubského vraníka.
Starokladrubský kůň
Starokladrubský kůň vznikl na podkladě
starošpanělských a staroitalských koní před více než 400 lety. Je to naše jediné původní české plemeno koní. Za základní mezník chovu
kladrubských koní je považován
dekret Rudolfa II., který 24. dubna 1579 povýšil původní koňskou oboru v
Kladrubech nad Labem na císařský dvorní hřebčín a udělil mu výsostný úkol produkovat
koně pro potřeby vídeňského dvora, tzv. Galakarosiery. Kladrubští koně byli chováni v
nejrozmanitějších barvách, a čím byla barva výstřednější, tím byli koně více oceňováni. Teprve počátkem
19. století se chov těchto koní ustálil na
dvou barevných variantách – bílé a černé.
Prozkoumejte historii a chov starokladrubských koní v Hřebčíně Slatiňany, východní Čechy. Návštěvníci zde mohou obdivovat plemenné hřebce a klisny.
Hřebčín Slatiňany se nachází ve východních Čechách u města Chrudim, nedaleko Pardubic.
V Hřebčíně Slatiňany jsou chovány starokladrubské vraníky.
Prohlídka zahrnuje stáj plemenných hřebců, stáj klisen s hříbaty, kočárovnu, historickou sedlovnu rodu Auerspergů a výcvikové středisko.
Návštěvníci se mohou zúčastnit komentované prohlídky stájí a také sledovat výcvik hřebců a klisen.
Hřebčín byl postaven roku 1898 rodinou Auerspergů a od roku 1992 je součástí Národního hřebčína Kladruby nad Labem.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.