V letošní sezoně se na
krkonošských loukách podpořených z běžících projektů Správy
KRNAP pásly
především ovce (na 2000 ks). Radost dělá krkonošským farmářům postupný
návrat skotu (téměř 300 ks). Krom těchto dvou hlavních hospodářských zvířat jste na krkonošských loukách mohli potkat
kozy,
koně a výjimečně i
lamy a
poníky. Každé zvíře porosty okusuje, ukusuje, odtrhává svým způsobem. Navíc
každému druhu zvířete chutná trochu jiný jídelníček. Ideálním spásačem se jeví skot. Oproti ovcím či kozám není tolik vybíravý, a pokud se nejedná o těžká plemena, pak jeho sešlap může mít velmi pozitivní vliv na přežití slabých druhů kvetoucích bylin.
Na krkonošských loukách se v letošní sezoně krom pastvy hojně sekalo na
seno či senáž. Pro pestrost luk je ideální
kombinace seče,
pastvy v různých termínech v po sobě jdoucích letech. Pokud je louka pouze sečena, dochází k postupnému ochuzení o živiny, mizí
pestrost květnatých druhů, přežívá několik málo nenáročných druhů. I prozatím bohaté louky musí být občas pohnojeny. Dlouhodobě pasené louky si jednou za čas též zaslouží posekat na seno, a pokud možno včas, aby byly podpořeny i druhy rostlin, především ty květnaté, které jsou jinak při pastvě zpravidla vypaseny jako první. Největší zastoupení mezi hospodářskými druhy zvířat v
Krkonoších mají tradičně
ovce, následuje
skot,
kozy,
lamy,
koně a
poníci.
Poklad krkonošské přírody
Krkonošské květnaté louky jsou jedním z pokladů krkonošské přírody, kvůli kterým v našich nejvyšších horách před 60 lety vznikl
Krkonošský národní park. Louky jsou jedinečným fenomén,
vzácné druhové bohatosti závislé na generacích krkonošských hospodářů, bez nichž loukám stále hrozí rychlý zánik. Proto vedle samotných činností
KRNAP podporuje hospodáře, kteří mají snahu a zájem o krkonošské louky správně pečovat.
Rozsáhlé
luční enklávy naši předci vytvořili svou těžkou prací, aby dokázali v drsných horách přežít. V
Krkonoších lidé začali louky vytvářet už ve vrcholném středověku a na vzniklých budních enklávách
hospodařili až do konce druhé světové války. Díky hospodaření, trvajícímu bezmála 500 let, vznikla v Krkonoších unikátní luční společenstva s vysokou přírodní a kulturní hodnotou. Po válce, kdy museli původní hospodáři odejít, přišly mnohé louky na celá desetiletí o pravidelnou péči.
Z porovnání ortofoto snímků z padesátých let a ze současnosti je patrný úbytek více než poloviny původní rozlohy krkonošských luk.
Správa KRNAP se pomocí několika běžících projektů na
podporu lučních společenstev rostlin a živočichů snaží zachovat a obnovit péči na nejcennějších loukách, které tu po našich předcích zbyly. Proto podporuje pravidelné hospodaření.
Seč na seno, pastva dobytka, pravidelné hnojení a mnoho dalšího loukám pomáhá
navrátit jejich květnatou tvář. Mezi nejvýznamnější
luční krkonošské enklávy patří
Zadní Rennerovky,
Friesovy Boudy,
Dvoračky, Braunovy louky nebo
Sklenářovice.
Na krkonošských loukách se tradičně pasou ovce, krávy, kozy, ale i koně a lamy.
Ideálním spásačem se jeví skot, protože na rozdíl od ovcí či koz není tolik vybíravý a jeho sešlap může mít velmi pozitivní vliv na přežití slabých druhů kvetoucích bylin.
Pokud je louka pouze sečena, dochází k postupnému ochuzení o živiny a mizí pestrost květnatých druhů.
Největší zastoupení mezi hospodářskými druhy zvířat v Krkonoších mají tradičně ovce, následuje skot, kozy, lamy, koně a poníci.
Pro pestrost luk je ideální kombinace seče a pastvy v různých termínech, což pomáhá bránit postupnému ochuzování louk o živiny a udržuje pestrost květnatých druhů.
V Krkonoších byl národní park založen před 60 lety, lidé tu začali louky vytvářet už ve vrcholném středověku a po druhé světové válce mnohé louky zůstaly bez pravidelné péče.
Horská Bouda Dvoračky musela být roku 2023 stržena kvůli poškození statiky dřevomorkou a nyní se staví její replika, která by měla být hotova v roce 2025.
Návštěvníci mohou na krkonošských loukách vidět rozmanité druhy zvířat jako ovce, skot, kozy, koně a lamy. Dále je možné objevit pestrost květnatých druhů, která je podporována právě hospodařením na těchto loukách.
V Luční boudě, která leží v nejvyšší poloze ve střední části Krkonoš, se od srpna 2012 vaří pivo se jménem Paroháč.
Sklenářovice zažila svůj největší rozkvět v 16. století, kdy se tu těžilo zlato, a vesnice byla známá jako místo s výskyt zlatonosného potoka. Obec byla srovnána se zemí v roce 1960 po odsunu sudetských Němců.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.