Předobraz byl ve všech případech stejný:
impozantní zámek u Paříže, oblíbené sídlo francouzských králů s nádvořími a rozlehlými zahradami, v roce 1979 zapsaný na Seznam světového dědictví UNESCO. Posuďte, jak se od francouzské předlohy liší naše Versailles: východočeský
rokokový zámek Nové Hrady coby
české Versailles,
Vyškov aneb
moravské Versailles a
zámek Slezské Rudoltice neboli
slezské Versailles.
Výlet do zapomenutých časů slezského Versailles
Barokní
zámek Slezské Rudoltice leží v odlehlé krajině Osoblažského výběžku; dopraví vás k němu například
úzkorozchodná železnice, která do
Osoblahy jezdí z
Třemešné. Ke společenské pověsti francouzské předlohy měl z uvedených tří míst patrně nejblíž; postaral se o to hrabě Albert Hodic (1706–1778), vzdělaný šlechtic, který působil u dvora Marie Terezie a rudoltický zámek přestavěl od základu. Zval sem vzácné hosty a ti nešetřili chválou; například pruský král Fridrich II. tvrdil, že si ve Slezských Rudolticích užil větší zábavu než u dvora ruské carevny Kateřiny II. Veliké. Oslnivé oslavy ale polykaly astronomické částky, a tak hrabě nakonec o svůj zámek přišel a musel odejít do Postupimi, kde dožil v ústraní pod ochranou krále Fridricha II. Je pochován společně s manželkou Sofií v
kostele sv. Kateřiny ve
Slezských Rudolticích.
Styl a architektura českého Versailles
Místo, které se svému velkému vzoru z Francie nevyrovná velikostí, ale architektonickou jedinečností a slohovou čistotou, to je
zámek Nové Hrady u
Litomyšle, přezdívaný také Malý Schönbrunn. Půvabný rokokový zámek s bohatou reliéfní štukovou a kamennou sochařskou výzdobou dal postavit v letech 1774–1777 hrabě Jean-Antoine Harbuval de Chamaré ve stylu francouzských letních sídel podle stavebního návrhu Josefa Jägra. V areálu nechybí okázalá vstupní brána,
upravené zahrady s labyrintem a zahradním divadlem,
obora či anglický park s pískovcovou křížovou cestou, navštívit můžete i
Muzeum motokol nebo
Galerii anglických klobouků.
Zahrady moravského Versailles
Město
Vyškov aneb někdejší moravské Versailles dosáhlo značného rozkvětu koncem 17. století za panství biskupa Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu. Zámek získal nové křídlo s bohatě vybavenou obrazárnou, ve městě vznikl pivovar a jistý čas tu působila i biskupská mincovna. Biskup rovněž nechal rozšířit
krásnou zámeckou zahradu; říká se, že proslulé
kroměřížské zahrady,
Květná a
Podzámecká, měly svůj předobraz právě tady. Slavné období
Vyškova ukončil v roce 1753 požár, který poničil město i zámek.
Pár zajímavostí z originálního Versailles aneb víte, že…?
Příběh zámku ve Versailles začal v 17. století, kdy Ludvík XIII. jezdíval do zdejších lesů na lov a nechal si tu postavit lovecký zámeček. Ten je dnes zakomponovaný v samém srdci zámku kolem mramorového nádvoří.- Velkolepé sídlo budoval hlavně Ludvík XIV. známý jako Král Slunce. Měl na to spoustu času: panoval 72 let (1643–1715). Impulsem ke vzniku Versailles prý byla slavnostní večeře v zámku Vaux-le-Vicomte, který vlastnil tehdejší ministr financí Nicolas Fouquet. Versailles vznikalo v letech 1661–1710 pod taktovkou stejných autorů: architekta Le Vaua, malíře a dekoratéra Le Bruna a zahradníka Le Notra. Vyhlášené slavnosti se tu konaly od roku 1664, král se sem i se dvorem přestěhoval v roce 1682.
- Podle dochovaných údajů na stavbě pracovalo přes 36 tisíc dělníků a šest tisíc koní. Kvůli jejich ubytování vznikla celá vesnice, dnešní městečko Versailles.
- Poslední, kdo se těšil z pohodlného života na zámku, byl král Ludvík XVI. Hlavním strůjcem radovánek pak byla jeho žena Marie-Antoinetta.
- Po revoluci se nad Versailles stáhla černá mračna a dokonce se plánovalo jeho zbourání. Záchrana přišla v roce 1833 z iniciativy krále Ludvíka-Filipa Orleánského, který tu z vlastních prostředků vybudoval muzeum věnované „všem vítězstvím Francie“.
- 11.4.1919 byla ve Versailles založena Mezinárodní organizace práce usilující o prosazování sociální spravedlnosti.
- Poslední velkou událostí, která svou důležitostí zasáhla i do českých dějin, bylo podepsání Versailleské mírové smlouvy, která oficiálně ukončila 1. světovou válku. K podpisu došlo 28. června 1919 v Zrcadlovém sále.