Město Svitavy se rozkládá na samotné
hranici Moravy a východních Čech na rozloze 3 133 ha, v mírně zvlněné krajině Svitavské pahorkatiny. Vzniklo v místě středověkých kupeckých stezek, při brodu přes říčku
Svitavu, kde bylo v polovině 12. století založeno malé sídlo při kostele sv. Jiljí. O místo se zajímal olomoucký biskup a v roce 1256 se v jeho listině poprvé objevilo pojmenování města – Svitavy.
Svitavy se staly od 16. století městem tkalců a soukeníků. Do kroniky se toto období zapsalo zlatým písmem. Město postavilo radnici, opravilo hradby a
své náměstí si měšťané postavili z kamene. V 18. století rozvoj města zastavily války o rakouské dědictví a hlavně obrovský požár v roce 1781, po němž se takřka celá zástavba ocitla v troskách. Železnice v polovině 19. století přivedla do města průmysl, zvláště textilní, který Svitavám vtiskl lichotivou přezdívku „
západomoravský Manchester“. Honosné rezidence velkotovárníků, vystavěné v historizujících stylech koncem 19. století, doplnily industriální ráz města. Až do roku 1945 zaznívala na náměstí a svitavských ulicích němčina jako jazyk původních obyvatel.
Svitavská podloubí
Městská památková zóna Svitavy má svůj základ v rozsahu města z období vrcholného středověku. Tvoří ji centrální náměstí ulicového typu, které má dvě výrazné dominanty, a to renesanční radniční budovu a pozdně barokně přestavěný kostel Navštívení Panny Marie.
Náměstí obklopují
měšťanské domy, jejichž převážná část je prohlášena za kulturní památky. Mezi architektonicky nejzajímavější památky se řadí kupříkladu
dům U Mouřenína čp. 118, neorenesanční objekt Ottendorferovy knihovny čp. 81, neorenesanční budova bývalé městské spořitelny čp. 29 (v současnosti objekt Komerční banky) nebo neorenesanční základní škola čp. 38 z roku 1878. V okrajové části zóny se dochovala
bašta městského opevnění na Hradební ulici a nelze opomenout kulturní centrum Fabrika, vybudované z bývalé Ettlovy továrny z roku 1925.
Tak jako v mnoha jiných městech i v historickém centru Svitav zdobí jeho malebné náměstí Míru
podloubí. Klene se
po obou stranách podlouhlého náměstí a lze v něm navštívit spoustu obchůdků, restaurací, bistra, či cukrárnu.
Město podloubí – Zamość
V jižní části Lublinského vojvodství leží
na hranicích Polska a Ukrajiny na původní obchodní stezce vedoucí od Baltu k Černému moři „
dokonalé město“, tedy město, vytvořené podle ideální představy renesančních urbanistů a architektů. Zamość byla založena za vlády Stefana Bátoryho v roce 1580 kancléřem a hejtmanem Janem Zamojským, který stavbou pověřil italského projektanta Bernardina Moranda.
Památkový
komplex starého města z přelomu 16. a 17. století je zapsaný na Seznam světového dědictví
UNESCO. Barevné domy s podloubím obklopují radnici – symbol města a jednu z nejcennějších historických památek města Zamość. Věž vysoká 52 metrů zdobí manýristicko-barokní budovu radnice. Vchod do radnice vede přímo do prvního patra obrovskými uměleckými
vějířovitými schody.
V architektuře Zamośći se skládají prvky místního umění, italského jihu, holandského severu a arménského východu. Charakterizujícím elementem pro místní zděné domy jsou
velmi různorodá podloubí: otevřená i slepá, hladká i s reliéfy, s pilastry a vyplněné dekorativními konchami (typ klenby). Dekorace jsou manýristické, barokní, ale i pozdní, romantické.
Která naše města mají loubená náměstí?
- Telčské náměstí, zapsané na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, je příkladem harmonické návaznosti baroka na renesanci. Podloubí se nachází se pod všemi domy orientovanými svým průčelím do náměstí Zachariáše z Hradce. Nejdelší je na severní straně, kde dosahuje délky 226 m. Na jižní straně je přerušeno uličkou U Masných krámů. Na východní straně je nejkratší, kdy vede pouze pod pěti domy.
- Přirozeným centrem historické části města Třeboně je Masarykovo náměstí, tvořené měšťanskými domy s podloubím a renesančními a barokními štíty, z nichž většina byla prohlášena národní kulturní památkou. Stejný počet domů po obou stranách náměstí dává tušit, že místa pro jednotlivé domy byla předem vyměřena.
- Také na náměstí Svobody v Žatci stojí řada loubených domů. Pod podloubím naleznete kavárny, pivnice a restaurace. Historický střed města, prohlášený v roce 1961 památkovou rezervací, nabízí řadu významných staveb a rozmanitost slohů od doby románské po secesi. V památkové rezervaci se nachází kolem 550 staveb různých slohů a svou rozlohou patří mezi největší v ČR.
- Podloubí v Českých Budějovicích vznikala současně s výstavbou kamenných měšťanských domů, jejichž počátky spadají do 14. století. Podloubí sloužilo nejen k pohodlnému pohybu po ulici, ale hlavně jako místo, kde se nabízelo zboží a odkud se vcházelo do vlastního domu. Tvořilo spojnici mezi soukromím majitele domu a veřejným prostorem ulice. Jeho předsunutí před linii vstupního průčelí umožnilo rozšíření interiéru domu v úrovni patra, které se tak vysunulo více do ulice. V úplnosti se dochovala původní podloubí na náměstí Přemysla Otakara II., z větší části v České ulici a Krajinské třídě, částečně v Kněžské ulici, ulici Dr. Stejskala, ulici Karla IV., v Piaristické ulici, v Hroznové ulici a v Plachého ulici.
- Nejednoho návštěvníka jistě zaujme protáhlý tvar litomyšlského náměstí – je to vlastně dlouhá a široká ulice. Náměstí opravdu vznikalo podél obchodní cesty (ta vedla v nejstarších dobách přes dnešní "Špitálek", dál od řeky, teprve později byla odkloněna blíž k Loučné) a tržiště. Domy byly nejprve dřevěné, později (především kvůli požárům) kamenné. Na velké části náměstí se zachovalo podloubí (v Litomyšli nazývané podsíně), stavěné už od dob Kostků z Postupic proto, aby bylo možné i v dešti jít po náměstí "suchou nohou".
- Masarykovo náměstí v Novém Jičíně má čtvercový tvar a všechny domy kolem mají podloubí, takže i v parném létě je tam příjemná procházka. Hezké posezení a občerstvení nabízejí přímo na náměstí dvě venkovní zahrádky. V roce 2015 zvítězil Nový Jičín v anketě o nejkrásnější náměstí, kterou vyhlásil dvouměsíčník a internetový portál Moravské hospodářství ve spolupráci s Nadací Partnerství.