Koněpruské jeskyně vznikly v
devonských vápencích starých až 400 miliónů let. Objeveny byly až roku
1950, při odstřel v Houbově lomu. Jeskynní systém je vytvořen pod vrchem
Zlatý kůň (475 m n. m.) ve třech výškových úrovních. Na jeho vzniku se podílela převážně
korozní činnost atmosférických vod v prvohorních vápencích, které tvoří převážnou část Českého krasu.
Podstatná část prostor
vznikala v období druhohor. Během postupného rozšiřování puklin a chodeb docházelo i k řícení stropů za vzniku větších dómů a propastí. Některé části svrchního patra byly v dávné minulosti přístupné, později ovšem upadly v zapomnění. V hlinitých sedimentech chodeb se nacházelo velké
množství kosterních pozůstatků pravěké jeskynní zvířeny staré až 150 tisíc let. Jeskynní medvědi, hyeny a další obratlovci v jeskyních žili, ale také do nich napadali strmými propastmi. Další část kosterních pozůstatků byla do jeskyně
splavena z povrchu. Podobným způsobem se do jeskyní dostaly i kosti
pravěkého člověka a jeho kamenné a kostěné nástroje.
Výzdoba růžičkovou kapustou
Nejstarší a zcela unikátní výzdobu
jeskyně jsou krápníkové
útvary připomínající růžičkovou kapustu, někomu mohou připomínat i květák. Jeskyňáři jim důvěrně říkají „koněpruské růžičky“. Unikát tvořený kalcitem a chalcedonem je starší více než
1,5 milionu let. Některé z růžiček obsahují zrna či
vrstvičky čirého nebo mléčně zbarveného opálu. Opál se vyskytuje i v jiných jeskyních, růžičky s opálem jsou však světovým unikátem. Jsou pozůstatkem z dávných dob, kdy na povrchu doznívalo
tropické až subtropické klima.
Mimo růžiček je v
Koněpruských jeskyních široká škála krasových útvarů – stalagmity, stalaktity a stalagnáty. Největší z prostorů je tzv.
Proškův dům, kterému dominuje
největší stalagmit českých jeskyní s názvem
Mohyla. Celková délka všech prostor Koněpruských jeskyní činí 2 050 m. Zpřístupněná trasa o délce 620 m vede svrchním a středním patrem, spodní patro je přístupné pouze speleologům.
Květák na Mallorce
Zatímco
Koněpruské jeskyně leží jen 30 km za
Prahou, za jeskyněmi
Cuevas de Genova byste se museli vypravit až na Mallorku, do Baleárského souostroví ve Středozemním moři, patřící Španělsku. A možné byste se zde cítili tak trochu „jako doma“ v Koněprusech – jeskyně jsou si totiž
velmi podobné. Na rozdíl od ostatních čtyř jeskyň na ostrově, vytvořila Cuevas de Genova
sladkovodní voda. Velkým unikátem jsou zde růžičkové útvary, kterým místní přezdívají
květák nebo popcorn.
Jeskyně byly objeveny roku
1906 zcela náhodně, při
výstavbě studny ve čtvrti Janov náležící k městu
Palma de Mallorca. Turisté v nich oceňují nejen „květákovou“ výzdobu, ale také
excentrické tvary krápníků velmi pestrých barev. Oproti velmi navštěvované Dračí jeskyni nebo jeskyni Hams se jedná o komorní prostředí bez davů turistů, což je další plus.