Premonstráti z porýnského Steinfeldu a jejich misie
K pochopení tehdejších souvislostí musíme začít zeširoka, a to stavbou
kláštera s
kostelem Narození Panny Marie v
Želivě, který byl založen roku
1139 pražským
biskupem Otou spolu s českým
knížetem Soběslavem a jeho manželkou Adlétou. Jak pokaždé šlo o upevňování moci – církevní i politické. Řád
premonstrátů se ve 12. století rychle šířil po Evropě, vytvořil vlivnou organizaci, která byla řízena právě z klášterů. Na našem území mezi západoslovanským obyvatelstvem působili
premonstráti jako misionáři a kolonizátoři (ve smyslu osidlování dosud divokých přírodních lokalit a jejich proměnu v zemědělskou krajinu).
V
Želivě sice již sídlila kanonie benediktinů, kteří sem přišli z
kláštera v Sázavě, ovšem po 10 letech museli klášter opustit a do
Želiva přišli
premonstrátští mniši z porýnského Steinfeldu v dnešním Německu (stejně jako v roce 1142 na
Strahov) vedeni opatem Gotschalkem. Klášter dobře prosperoval, takže mohl
zakládat další pobočky – jednou z nich byl ženský
premonstrátský klášter v Louňovicích pod Blaníkem.
Z kláštera v Louňovicích nezbylo nic, kostel v Kondraci stojí dosud
Louňovický klášter vznikl v roce
1149, fungoval téměř tři sta let a jistě by stál do dnešních dnů, pokud by ho roku
1420 nevypálilo husitské vojsko. O klášteře samotném ani o jeho podobě toho moc nevíme – do dnešních dnů se dochovala pouze část zdiva v ulici J. Žižky poblíž náměstí a také
kostel Nanebevzetí Panny Marie. Je jisté, že v době své existence měl louňovický klášter podstatný vliv na rozvoj části
Podblanicka po duchovní i ekonomické stránce.
Odkaz
premonstrátů lze najít i od
Louňovic pod Blaníkem pět kilometrů vzdálené Kondraci. Tady byl před rokem 1200 v románském slohu vystavěn
kostel sv. Bartoloměje, který se řadí k nejstarším církevním stavbám v Čechách. Kostel je charakteristický
dvěma věžemi se sdruženými okénky. Původní styl je patrný také na větší části lodi a tribuně. V roce 1360 byl kostel upraven goticky, přibyla loď se sakristií. I přes další úpravy a požár v roce 1918 se kondracký kostel stále
nápadně podobá klášternímu kostelu ve Steinfeldu, tedy místu, odkud do Čech premonstráti přišli.
Opatství Steinfeld s bazilikou Božího Spasitele
První klášter stál v
porýnském Steinfeldu asi v roce 1070, premonstráti se zde usadili roku
1130. Postupem času se stal řád v německé říši velmi mocným a významným, a zakládal řadu poboček, včetně
Strahovského kláštera v
Praze.
Dnešní
bazilika Božího Spasitele s typickými
bílými románskými věžemi, byla postavena v letech 1142-1150 jako jeden z prvních německých kostelů v románském slohu, který má klenutý strop. Kostel je v současnosti, z hlediska architektury, kombinací mnoha slohů, jemuž dominují barokní prvky. Přesto jsou však v souladu s prvotním románským duchem stavby. Od roku 1960 má svatostánek titul „
papežská bazilika minor“. Kostel také proslavil „Král varhan“ (König-Orgel) – jedny z nejvýznamnějších varhan Porýní z období baroka.
Varhany byly postaveny kolem roku
1600, skládají se z 1 956 trubek a 35 registrů.
Bazilika ze Steinfeldu a kostel v Kondraci pocházejí z jedné hutě
Porýnský kostel z let 1142-1150 je samozřejmě mohutnější a válcové věže mají také po dvou řadách oken, nejsou však sdružená.
Podoba je patrná i v zakončení věží střechou ve tvaru kuželu. Vzhledem k užité typologii stavebních prvků obou kostelů se lze domnívat, že byly kostely postaveny
stejnou stavební hutí, nebo alespoň stavitelé
kondrackého kostela znali jeho
porýnskou "předlohu".
Nejcennějšími částmi
vnitřní výzdoby jsou zbytky
nástěnných románských maleb na tribuně a stěnách lodi. Oltář a kazatelna pocházejí ze zatopených Dolních Kralovic. Na dnes již nevyužívaném hřbitově u kostela můžete navštívit márnici se dvěma expozicemi. Fara byla upravena jako
Farní muzeum.