Pohádka Tajemství staré bambitky 2 se točila celkem 27 dní na 8 různých lokacích. Pro herce a komparzisty bylo ušito 60 kostýmů, dalších 300 pochází z fundusů. Vzniklo celkem 18 paruk a použity byly desítky příčesků, copů, knírů a falešných vousů.
Ve filmu si zahrálo 8 koní, 25 slepic, 16 hus, dále kozy, ovce, 1 velbloud a 1 papoušek. Pro scény venkovského trhu nechala produkce navézt 250 hlav zelí, pro různé scény bylo použito 75 balíků slámy.
V pohádce Tajemství staré bambitky 2 se vrátil tým z původního úspěšného příběhu. Svou roli si tedy opakují Ondřej Vetchý jako Karaba, Tomáš Klus a Kamila Janovičová jako Jakub a Anička, tentokráte už v královských rolích, a Miroslav Vladyka s Jiřím Lábusem v postavách zlotřilých rádců Ference a Lorence. Znovu uvidíte i Petra Štěpánka jako kuchaře Frita nebo generála Otmara Brancuzského.
Pokračování „Bambitky“ je opět tou nejklasičtější pohádkou, která nestojí na vizuálních efektech, ale na příběhu, lásce, napětí a samozřejmě v ní je opět řada krásných písniček, které tentokrát složil Václav Noid Bárta. Pohádka má mnohem větší výpravu s novými kostýmy a nové jsou i zámecké reáli" – natáčelo se na zámcích Jindřichův Hradec a Mníšek pod Brdy. Filmový štáb se mimo tato místa vrátil také na lokace ve skanzenech v Kouřimi a Přerově nad Labem, kde se točily některé scény původní pohádky.
Premiéra pohádky Tajemství staré bambitky 2 se uskutečnila 25. prosince 2011 a vidělo ji přes dva miliony diváků.
Pohádka se točila na 8 různých lokacích, včetně zámků Jindřichův Hradec, Mníšek pod Brdy a skanzenů v Přerově nad Labem a Kouřimi.
Pro herce a komparzisty bylo ušito 60 kostýmů, dalších 300 kostýmů pocházelo z fundusů a vzniklo celkem 18 paruk.
Ve filmu vystupovalo 8 koní, 25 slepic, 16 hus, několik koz a ovcí, 1 velbloud a 1 papoušek.
Hlavní role si opět zahráli Ondřej Vetchý jako Karaba, Tomáš Klus a Kamila Janovičová jako Jakub a Anička a Miroslav Vladyka s Jiřím Lábusem jako rádci Ferenc a Lorenc.
Pohádka se zaměřuje na klasický příběh, lásku, napětí a obsahuje mnoho písniček, a neklade důraz na vizuální efekty.
Muzeum lidových staveb v Kouřimi shromažďuje stavitelské památky z různých regionálních typů lidové architektury a pořádá národopisné programy.
Návštěvníci se mohou těšit na gotické malby, renesanční arkády a mimo jiné na Rondel, jednu z nejpůvabnějších renesančních staveb.
Zámek Mníšek pod Brdy nabízí návštěvníkům pohledy do období první republiky, exkurze do života posledních majitelů a možnost relaxace v zámeckém parku.
Skanzen představuje venkovský život lidí ve středním Polabí od konce 18. do poloviny 20. století, prostřednictvím zařízených interiérů, stálých a sezónních výstav.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.