V Krkonoších jsou vlci doma a úspěšně se zde rozmnožují

Výskyt vlků Správa Krkonošského národního parku průběžně monitoruje ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně. Její experti se v rámci projektu Life Wild Wolf speciálně zaměřují na blízká setkání lidí a vlků, která byla vloni i letos v Krkonoších opakovaně hlášena. Pracovníci Správy KRNAP i Mendelu instalují fotopasti, evidují hlášení veřejnosti a mapují pobytové znaky (stopy, trus). Trus postupně prochází genetickou a potravní analýzou. Díky tomu víme, že vlci, kteří se v Krkonoších pohybovali, jsou ze středoevropské ale i z karpatské populace.

Letošní odchov vlčat na východě českých Krkonoš je však poznamenán tragédií – jedno ze tří mláďat bylo před pár dny bohužel nalezeno mrtvé. Z prvotní prohlídky veterinářem se zvíře zdálo být v dobré zdravotní kondici, tříměsíční samici s největší pravděpodobností usmrtil jiný vlk nebo volně pobíhající pes. Správa národního parku nadále rozšiřuje síť a díky tomu ví, kolik lidí nerespektuje režim klidových území, kde se smí chodit jen po značených cestách. Fotopasti tak dokazují, že volným terénem prochází velké množství lidí, mnozí z nich se psy na volno. A to přímo v jádru vlčích teritorií. Pokud by letošní mládě zardousil jiný vlk, bylo by to součástí jejich přirozeného chování. Pokud by ale vlče zardousil volně pobíhající pes, který nebyl pod kontrolou svého pána, pak by se jednalo o alarmující skutečnost, neboť by zaviněním člověka došlo k usmrcení zvláště chráněného živočicha. Mrtvé vlče bude podrobeno pitvě, která možná ukáže, jak přišlo o život.
 

Vlci versus hospodářská zvířata – zájem vlků o ně klesá

Radost z návratů vlka ale příliš nemají krkonošští hospodáři, kteří mají obavy o svá zvířata. S nimi je Správa KRNAP v aktivním kontaktu a snaží se neustále hledat cesty, jak vzájemnou komunikaci zlepšovat. Správa Krkonošského parku vyvinula aplikaci, prostřednictvím které hospodáři dostávají informace o škodách na hospodářských zvířatech v oblasti, kde pasou, aby se měli možnost účinněji postarat o svá stáda. Správa parku také hospodářům pomáhá s dotacemi na zabezpečení pastvin. Statistika nicméně ukazuje, že zájem vlků o hospodářská zvířata není velký, což odpovídá odborným studiím. V loňském roce zaznamenali v Krkonoších 12 útoků, do letošního července jen 6. Podle potravních analýz hospodářská zvířata tvoří jen minimální podíl vlčího jídelníčku. Německá studie z roku 2016 hovoří o 1,1 %, zato srnci a další kopytníci převažují. Nicméně platí a nic se nezmění na tom, že vlk je vrcholový predátor a pochopitelně se ani hospodářským zvířatům nevyhýbá. Škody na hospodářských zvířatech způsobené vlky kompenzuje chovatelům v souladu se zákonem č. 115/2000 Sb. o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy příslušný krajský úřad. Vlk obecný nedostává své pověsti – pro svou přirozenou plachost na člověka neútočí a raději se mu zdaleka vyhne.
 

Jak se chovat při setkání s vlkem

Při setkání s vlkem je třeba být obezřetný. Nezapomínejme, že vlk je divoká šelma. Správa KRNAP proto doporučuje návštěvníkům Krkonoš, aby měli své psí mazlíčky na vodítku. Rozhodně nezkoušejte vlky krmit nebo jim ve volné přírodě zanechávat možnou potravu či zbytky lidského jídla. Majitelé nemovitostí, chataři a chalupáři by venku neměli nechávat zbytky potravy. Přivyknout vlky na to, že člověk je zdrojem potravy, je to nejhorší, co můžeme udělat vlkům i našemu vzájemnému soužití. 

Při setkání s vlkem je nutné ponechat mu únikový prostor. Neuzavřít mu možnost utéct. Nebojte se. Zvíře nejprve z dálky zkoumá, zda pro něj představujete hrozbu, navíc během dne hůře vidí. Chcete-li ho zaplašit, stačí tlesknout rukama, hlasitěji promluvit, aby vás vlk slyšel a uvědomil si, že jste člověk.
 

Vlčí pozorování nahlašte

Viděli jste vlka? Svá pozorování můžete nahlásit správcům parku, nejlépe i s fotografiemi. Správa KRNAP prosí návštěvníky, aby mezi nahlášenými údaji nechyběl čas a místo pozorování, ideálně se souřadnicemi v aplikaci mapy.com. Svá pozorování hlaste prosím zooložce Karolině Mikslové na e-mail kmikslova@krnap.cz či na telefon (vč. SMS) na tel. 731 533 895 nebo přes WhatsApp na čísle 776 738 237. Všem pozorovatelům Správa KRNAP velmi děkuje. Více informací pro návštěvníky i hospodáře v souvislosti s vlky v Krkonoších najdete na webu krnap.cz/priroda/vlci-v-krkonosich/.

Vlk má své místo v naší přírodě i v kultuře. Vzbuzuje respekt i obdiv, někdy ale i obavy. Lidé jej nemilosrdně pronásledovali, nyní se k nám postupně začíná vracet a plnit svou roli predátora. Zkušenosti z Evropy ukazují, že je možné v krajině hospodařit a zároveň zde mohou žít divoké šelmy. Právě na území Krkonošského národního parku lze očekávat úspěšnější návrat vlků než v okolní volné krajině. Národní park je vzhledem ke svému poslání i charakteru ekosystému vhodným místem k jejich životu.