Pramen ze čtyř tabulí postavila
po vzoru starých plavců parta čtyř vorařů z
jižních Čech a
Prahy. Vor má délku téměř 70 metrů, tvoří jej 4 tabule po 18 až 20 kmenech. Není však zcela autentický, například jednotlivé klády k sobě byly přišroubovány na pevno.
Původně se kmeny vázaly volně takzvanými houžvemi, což jsou zpracované kmeny mladých smrků. Ty ovšem není možné kvůli bezpečnosti cestujících na voru použít.
Postavit pevný vor je docela obtížné, nezbytně nutná je pomoc zručného dřevorubce a tesaře. Kmeny pro přehradu pocházejí z městských lesů. Jsou to
kvalitní smrky ze zimní těžby - aby dostatečně vyschly, byly hned po skácení zbaveny kůry, aby se do nich nedostali škůdci.
Plavení dřeva je historicky spojené
především s českými řekami, zejména s
Vltavou, kde skončilo v souvislosti s výstavbou velkých vodních nádrží v druhé polovině minulého století.
Dřevo se po vodě přepravovalo ale i na Moravě, zejména
v souvislosti s napoleonskými válkami, kdy byl nedostatek koní pro klasický transport po silnicích a lesních cestách. Historici zjistili, že po Svratce se dřevo dopravovalo
zhruba 50 let do roku 1850. Vorařství se však u
Brna nikdy nerozvinulo tak, jako na Vltavě, protože Svratka silně meandrovala. Pro zrušení poddanství byla plavba dřeva pro nerentabilitu zastavena a náplavka v Brně zrušena.
Vor začne
brázdit hladinu Brněnské přehrady ode dneška, tedy
od 9. června a návštěvníky bude převážet po Prýglu až do konce prázdnin. Brněnský vor spojený v pramen je opatřen podlážkami,
lavicemi a zábradlím a tlačit jej budou i
dva malé motory o výkonu pěti koní, které plavidlu dopomohou k rychlosti asi devět kilometrů v hodině. Povodí Moravy muselo proto voru udělit
zvláštní výjimku, protože kvůli nové vyhlášce města platí, že v létě malé motory nesmějí na přehradu. Jak často a po jaké trase se zájemci na voru svezou, společnost Lesy města Brna teprve upřesní. Na hladině přehradního jezera však
zůstane nejméně do konce srpna.