To nejlepší, co nabízejí
české a moravské hrady a zámky, bude nyní možné zhlédnout na výstavě v
Jízdárně Pražského hradu.
Výstava Hrady a zámky objevované a opěvované, která se právě otvírá v historickém i současném centru českého státu,
na Pražském hradě, je jedinečná pestrostí a vzácností vystavených předmětů. Milovníkům památek zpříjemní zimní měsíce, během nichž se na mnoho hradů a zámků nemohou jít podívat. Výstava zahajuje
19. 12. 2014 a bude otevřena až do poloviny března 2015 denně včetně pondělí 10–18 hodin (s výjimkou 24. 12. 2014).
Výstava
Hrady a zámky objevované a opěvované není koncipována jen jako prezentace více než tisícileté hradozámecké historie v Čechách a na Moravě, ale je to také výstava programová, rekapituluje historii a klade si otázky po současném a budoucím smyslu a významu těchto sídel a míst, tematizuje, vizualizuje a „múzicky rozeznívá“ hrady a zámky jako trvalé dědictví, spojující minulé, přítomné i budoucí.
Expozice je členěna do
deseti tematických bloků, doprovázených prostřednictvím audiotechniky literárními, básnickými nebo hudebními reflexemi s komentářem. Návštěvníci tak procházejí historií českých zemí, deseti etapami reprezentovanými stovkami nejvýznamnějších a nejkrásnějších předmětů ze sbírek hradů a zámků ve správě Národního památkového ústavu a dalších významných českých paměťových institucí, z nichž jeden či dva dominují jako symboly své epochy.
Výstavu otevírají monumentální
středověká vrata z hradu Karlštejn, která pamatují i kroky krále a císaře Karla IV., byla svědkem mnoha šarvátek a téměř denně se otevírala a otevírají stovkám a tisícům příchozích z různých koutů světa. Před cestou na Pražský hrad byla ošetřena, zpevněna a zajištěna před poškozením; přibližně 70 tisíc Kč na potřebný restaurátorský zásah přitom poskytla jako dar anglická společnost The Friends of Czech Heritage.
Za karlštejnskými vraty čeká na návštěvníka
Kosmova kronika, v níž se poprvé objevuje
praotec Čech a věštba kněžny Libuše. V prvních týdnech výstavy bude vystaven starý tisk Kosmovy kroniky z knihovny hradu Křivoklát, po svátcích pak nastane na několik dní jedinečná šance vidět nejstarší zachovanou verzi Kosmovy kroniky –
Budyšínský rukopis ze 13. století, zapůjčený na výstavu Národním archivem. Symbolizuje dobu počátků hradní historie, raně středověkých slovanských hradišť a později hradské soustavy, opory mladého přemyslovského státu.
Středověk, dobu největší slávy královských a šlechtických hradů, zajišťujících nezastupitelné správní, obranné, hospodářské, církevní i kulturní funkce, připomínají dodnes například hrady Přimda, Landštejn, Zvíkov, Veveří, Pernštejn, Křivoklát, Trosky nebo Karlštejn. Na výstavě ilustruje význam hradů i pánů, ovládajících zemi pod nimi,
takzvaný karlštejnský poklad, soubor prvotřídního vybavení a liturgických předmětů z hradních kaplí.
Zlacená a pestře zbarvená
mříž studny zámku v Jindřichově Hradci zase naznačuje proměnu myšlení a životního stylu v době renesance, kdy hrady postupně ztrácely obrannou funkci a proměňovaly se ve výstavné rezidence obklopené zahradami, oborami a velkoryse utvářenými krajinnými parky. Mříž z jindřichohradeckého nádvoří vytvořil na počátku 17. století jako svatební dar pro Jáchyma z Hradce a Marii z Hohenzollernu kovář Andreas. Své ojedinělé dílo, které ozdobil anděly, pětilistými růžemi a bájnými zvířaty, pak musel bránit proti místním závistivcům tak vehementně, že si za to odpykal týdenní trest v žaláři. Nádvoří zámku v Jindřichově Hradci dnes zdobí kopie; originál bude až do poloviny března 2015 k vidění právě na výstavě v Jízdárně Pražského hradu.