
Město
Plzeň tak nyní prostřednictvím organizace Plzeň – Turismus nabízí k prohlídkám a komorním kulturním akcím nejen
Loosův interiér na Klatovské třídě 12, ale
nově také
krásný prvorepublikový byt v Bendově ulici s unikátními loosovskými prvky v salonu, jídelně a ložnici –
vzácnými mramorovými obklady, protilehlými zrcadlovými stěnami a komfortně řešeným
vestavěným nábytkem.
Prohlídky pro individuální návštěvníky se připravují pro nadcházející turistickou sezonu 2015, nicméně pokud byste rádi interiéry bytů, které pro své tehdejší zákazníky vytvořil na svou dobu velice pokrokový architekt Adolf Loos,
navštívili co nejdříve, máte možnost si
prohlídku dopředu objednat jako skupina (maximálně 20 osob). Interiéry se otevřou také
28. října v rámci celoměstských
oslav vzniku republiky.

Nejhodnotnější částí bytu je
salon propojený s jídelnou. Proti sobě umístěné
zrcadlové stěny vytvářejí efekt tzv. nekonečné enfilády, tedy donekonečna znásobeného odrazu. Hlavní stěnu obývacího pokoje zdobí
krb. Místnost je obložena
bílo-zeleným mramorem, strop tvoří desky z tmavého
mahagonu. Celek působí až magickým dojmem. Zajímavě je vybavena také dochovaná ložnice s vestavěným toaletním stolkem a řadou detailů, jako jsou
věšáky na klobouky, dělené
zásuvky či
držák na ramínka.
V
turistické sezóně město Plzeň
2015 plánuje zahájit prohlídky
Loosových interiérů i pro individuální návštěvníky. Obě Loosovy realizace v majetku města, tedy
Bendova 10 a
Klatovská 12, budou důležitou
součástí prohlídkové trasy doplněné ještě o interiéry v domě Brummelových v
Husově 58 a případně i o prohlídky v části domu na
Klatovské třídě 110, kterou spravuje
Západočeská galerie.
Architekt Adolf Loos (1870-1933) v Plzni získal první zakázku v roce 1907 a s různě dlouhými přestávkami zde působil prakticky až do své smrti v roce 1933. Právě v Plzni našel kultivované klienty, kteří byli často zároveň zákazníky nebo
spolupracovníky plzeňské firmy Kapsa – Müller, pro niž byla spolupráce s významným architektem prestižní záležitostí.
V Plzni Adolf Loos realizoval přestavbu tzv. Brummelova domu (Husova 58) a dalších třináct bytových interiérů. Z hlediska současného vnímání památek moderní architektury je tento soubor podle odborníků
nesmírně cenný i v kontextu celé evropské architektury 20. století.