Město Plzeň tak nyní prostřednictvím organizace Plzeň – Turismus nabízí k prohlídkám a komorním kulturním akcím nejen Loosův interiér na Klatovské třídě 12, ale nově také krásný prvorepublikový byt v Bendově ulici s unikátními loosovskými prvky v salonu, jídelně a ložnici – vzácnými mramorovými obklady, protilehlými zrcadlovými stěnami a komfortně řešeným vestavěným nábytkem.
Prohlídky pro individuální návštěvníky se připravují pro nadcházející turistickou sezonu 2015, nicméně pokud byste rádi interiéry bytů, které pro své tehdejší zákazníky vytvořil na svou dobu velice pokrokový architekt Adolf Loos, navštívili co nejdříve, máte možnost si prohlídku dopředu objednat jako skupina (maximálně 20 osob). Interiéry se otevřou také 28. října v rámci celoměstských oslav vzniku republiky.
Nejhodnotnější částí bytu je salon propojený s jídelnou. Proti sobě umístěné zrcadlové stěny vytvářejí efekt tzv. nekonečné enfilády, tedy donekonečna znásobeného odrazu. Hlavní stěnu obývacího pokoje zdobí krb. Místnost je obložena bílo-zeleným mramorem, strop tvoří desky z tmavého mahagonu. Celek působí až magickým dojmem. Zajímavě je vybavena také dochovaná ložnice s vestavěným toaletním stolkem a řadou detailů, jako jsou věšáky na klobouky, dělené zásuvky či držák na ramínka.
V turistické sezóně město Plzeň 2015 plánuje zahájit prohlídky Loosových interiérů i pro individuální návštěvníky. Obě Loosovy realizace v majetku města, tedy Bendova 10 a Klatovská 12, budou důležitou součástí prohlídkové trasy doplněné ještě o interiéry v domě Brummelových v Husově 58 a případně i o prohlídky v části domu na Klatovské třídě 110, kterou spravuje Západočeská galerie.
Architekt Adolf Loos (1870-1933) v Plzni získal první zakázku v roce 1907 a s různě dlouhými přestávkami zde působil prakticky až do své smrti v roce 1933. Právě v Plzni našel kultivované klienty, kteří byli často zároveň zákazníky nebo spolupracovníky plzeňské firmy Kapsa – Müller, pro niž byla spolupráce s významným architektem prestižní záležitostí.
V Plzni Adolf Loos realizoval přestavbu tzv. Brummelova domu (Husova 58) a dalších třináct bytových interiérů. Z hlediska současného vnímání památek moderní architektury je tento soubor podle odborníků nesmírně cenný i v kontextu celé evropské architektury 20. století.